Hrad Kašperk je jedním z nejstrašidelnější hradem v Čechách a také je nejvýše položený na území Šumavy
Foto: josekube / Depositphotos
Hrad Kašperk je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Najdete ho v oblasti Šumavy. Postavit ho nechala jedna z nejvýznamnějších historických osobností.
Kašperk
Hrad Kašperk nechal postavit český král a římský císař Karel IV. Tento hrad byl i se svým panstvím pronajímám zástavním držitelům. Karel IV. nechal hrad vybudovat v roce 1356. Stavba byla dokončena během pěti let. Po roce 1600 byl opuštěn. Od 17. století je vlastníkem tohoto královského hradu město Kašperské hory a je vlastníkem doposud.
Zlatá stezka
Tato lokalita byla velmi dobrým strategickým bodem. Kdysi tudy vedla tzv. Zlatá stezka. Ta se počítala k nejdůležitějším obchodním cestám celé střední Evropy. Probíhal zde mimořádně výnosný obchod. Cenným artiklem byla například sůl, ale také drahé látky, jižní ovoce, koření či víno. Z Čech se vyváželo obilí, slad, med, chmel, vlna a české pivo.
Nejvýše položený hrad v Čechách
Jak vysoko tedy je tento hrad Kašperk položený? Obdivovat ho můžete z dálky, protože se tyčí na skále vysoké 886 metrů.
Výhled z Kašperku do okolí rozhodně stojí za výstup na hrad. Stejně tak i pohled na Kašperk z okolí. Hrad Kašperk disponuje dvěma obytnými věžemi, které jsou připojené k obdélníkovému paláci. S tím tvoří nedílný celek, který je chráněn vnějším opevněním. Gotický hrad má svou neopakovatelnou atmosféru a v neposlední řadě oplývá mnoha pověstmi o strašidlech nebo zvláštních bytostech.
Lesní matka
Selka ze Žlíbku poslala své děti, holčičku a chlapečka, do Kašperských hor. Měly za úkol odnést nějaké věci její sestře. Děti se zdržely a při cestě domů se začalo pomalu stmívat. Vstoupily na lesní cestu pod větve starých buků a věřily, že budou brzy pod Kašperkem a to už budou mít domů kousek. Jenomže šly dlouho, během toho vyšel měsíc a děti poznaly. Přesto jí zase na cestě z buky, odchod z prvé vyšly. Zkusily jinou pěšinu, ale dostaly se zase ke starým bukům. To padla už úplná tma.
Asi jsme šlápli na bludný kořen a teď musíme chodit v kruhu až do rána,
naříkalo děvčátko.
Děti začaly volat o pomoc. Najednou viděly, jak z lesa vystupuje prastará žena vysoké postavy, místo vlasů šedivý lišejník. Byla oděná v mechu v březové kůře. „Čarodějnice", lekly se děti. „Nebojte se mě děti", řekla žena hlasem, který připomíná šumění stromů. „Já jsem lesní matka a já vám neublížím, protože jste nic špatného neudělaly. Chodím po lesích a dávám pozor, zda lidé neničí stromy nebo neškodí zvěři. Koho přistihnu, toho zle potrestám. Vy mě vidíte, ale jiní lidé ne. Vím, že jste šláply na bludný kořen. Mnoho lidí bludný kámen zahubil. Svedl je do močálu nebo na skalní srázy. Já vás dovedu domů". A opravdu se tak stalo. Když se děti chtěly rozloučit, uviděly už jen její stín. Lesní matka zmizela tak tiše, jak se z něj vynořila.
Šereda Swiza
Přízrak šeredné stařeny Swizy můžete podle pověsti potkat v odlehlých šumavských lesích, ale právě i v okolí hradu Kašperk. Má vrásčitý obličej, na hlavě jelení parohy a oděna do vlčí kůže. Pokud Swiza potká osamělého člověka, může ho proměnit v kámen. Obětmi jsou ve většině případů mladí a hezcí lidé, kteří navždy zmizeli v šumavských lesích.
Pověsti se vážou také ke skřítkům dřevorubcům nebo zlatníkům, k děsivému šplhavcovi či například k duchům rytířů nebo k bílé paní.