Tajemná Imotská jezera u Splitu: Do jednoho nikdo nedokáže hodit kámen, na dně druhého se hraje jezerní derby
Foto: Sergiy Vovk / Shutterstock
V okolí chorvatského města Imotski v dalmatském vnitrozemí si příroda pohrála víc než kdekoli na světě. Oblast je chráněná štítem pohoří Biokovo a nabízí přinejmenším dva přírodní fenomény – nejznámější jsou imotská jezera, Modré a Červené, která byla v průběhu let předmětem mnoha pověstí a legend.
Imotská jezera jsou jedním z mnoha zázraků přírody v Chorvatsku, jak jsme již o této lokalitě psali na našem webu v loňském roce. Zhruba hodinu jízdy od Splitu, asi 50 km od severo-jižní magistrály najdete kouzelný a zároveň dech beroucí div přírody, zve k návštěvě web Novalja.cz.
Modré jezero
K Modrému jezeru (Modro jezero) pod pevností Topana se můžete dostat pěšky, pokud jste v dobré kondici, a existují k tomu i dobré důvody. Prvním z nich je podle serveru Croatia.hr koupání v jezeře, které poskytuje „50 odstínů modré“ s výhledem na okolní útesy, které si budete pamatovat do konce života. Další důvod se točí kolem sportu – Modré jezero každých pár let vysychá a Imotští využívají této příležitosti k tomu, aby si na jeho dně zahráli fotbalový zápas. Jezerní derby mezi „Vlkodlaky“ (Vukodlaci) a „Elfy“ (Vilenjaci) je v této oblasti ještě větší podívanou než finále Ligy mistrů UEFA.
Červené jezero
Červené jezero (Crveno jezero) se nachází přibližně kilometr a půl od Modrého jezera a je mnohem mystičtější a tajemnější. Je jedním z nejhlubších v Evropě a své jméno dostalo podle krajky červených skal, které ho obklopují. Jako by si nemilosrdné skály chtěly zachovat jeho krásu – na rozdíl od Modrého jezera se v Červeném jezeře nedá koupat, ani se k němu dostat bez kvalitního horolezeckého vybavení. Představte si Červené jezero jako uměleckou galerii pod širým nebem, kterou můžete obdivovat z dálky.
Děsivá vodní legenda
Před mnoha lety žil v oblasti Imotski velmi bohatý muž jménem Gavan se svou ženou Gavanicou a jejich dětmi. Měl vzhled člověka, ale jeho duše byla duší ďábla. Terorizoval své služebnictvo a místní obyvatele a jeho jediným zájmem bylo hromadění majetku. Aby se na vlastní oči přesvědčil o Gavanově aroganci, sestoupil anděl z nebe a jedné noci přišel do jeho paláce v přestrojení za žebráka prosícího o milodary. Tyranova žena Gavanica otevřela dveře a odmítla mu dát jídlo i vodu. Když se jí zeptal, zda se bojí božího trestu, arogantní zbohatlice odpověděla stroze: K čemu je mi tvůj Bůh dobrý, když mám svého Gavana? Přesně v tu chvíli si anděl svlékl otrhané šaty a vytáhl ohnivý meč. Vypukla prudká bouře a hromy zuřily jako divocí koně. Země se otřásla tak silně, že se rozevřela a hluboké díry, které nyní zabírají Červené a Modré jezero, pohltil rodinu Gavanů a celé jejich bohatství.
Obyvatelé Imotskiho tvrdí, že křik Gavana a Gavanice je stále slyšet ze dna jezera, když fouká vítr bóra, a že zbytky jejich paláce lze vidět za pěkného počasí, kdy je voda klidná.
Kamenná záhada
Kromě této děsivé legendy se k Rudému jezeru váže ještě jedna zajímavá pověst – nikdo do něj nikdy nedokázal hodit kámen. Zkoušelo to hodně silných lidí. Zkoušeli se rozběhnout, použili speciální techniky hodů atd., ale nikdo nikdy neslyšel šplouchnutí…