Těžký život indiánské squaw: Jak holka pro všechno přenášela věci místo koně a pohoršila americké názvosloví
Foto: No restrictions, (neznámý autor), Wikimedia commons
V životě severoamerické domorodé společnosti, zejména u některých skupin prérií a plání, stály ženy poněkud v pozadí. Trochu výraznější úlohu měly ženy jen v životě domorodých skupin severoamerického jihozápadu.
Zejména u takzvaných pueblanských kmenů sídlících zejména v dnešním státě Nové Mexiko. Ženy zde obdělávaly pole. A zemědělství bylo přitom základem ekonomiky indiánské společnosti. Ženy se tu rovněž věnovaly hrnčířství, i když Indiáni až do příchodu bělochů neznali hrnčířský kruh, píše Miloslav Sting ve své knize Sex v pěti dílech světa.
Indiánky jako druhé housle
U těchto skupin se také muž po svatbě musel přestěhovat do domu své manželky. Jestliže však později došlo k rozvodu, musel bývalý manžel z domu opět odejít a děti zůstaly matce. Jinak ženy hrály v životě domorodé společnosti Severní Ameriky opravdu zpravidla druhé housle. Stály jakoby na druhé koleji. A dokonce i v pohlavním životě dávali někdy – a o tom bude ještě rozsáhleji řeč – muži přednost mužským milencům…
Těžký život indiánské „squaw"
Pro indiánky se vžilo dnes běžně užívané označení ,,squaw“. Toto slovo pochází z jazyka Narrangasetů, uvádí Stingl. Squaw musely po celý život velice tvrdě pracovat. Například u prérijních kmenů, které se často stěhovaly z místa na místo, byly ženy povinny přenášet z jednoho tábořiště do druhého celé rodinné vybavení (a to v době, kdy indiáni ještě neznali koně). Ženy a dívky tak stěhovaly i konstrukce známých týpí. Také tato týpí vždy znovu stavěly, budovaly.
Samozřejmou prací žen u prérijních indiánů a v celé Americe byla i příprava potravy. Zvířata, jež muži ulovili, musely ženy stáhnout z kůže. A z jejich masa připravit jídlo pro celou rodinu. V některých částech Severní Ameriky z něj vyráběly i takzvaný pemikan. Maso zvláštním způsobem sušily, přidávaly k němu různé bobule, a vyráběly tak jakési indiánské konzervy, které pak lidé konzumovali v časech hladu.
Moderní pohoršení nad starodávným slovem „squaw“
Slovo „squaw“ používají lidé různých národů už od sedmnáctého století a všichni dobře ví, že tenhle pojem označuje indiánskou dívku nebo ženu. Není známo, že by se někdy používalo jako urážka či nadávka. Samotné slovo pochází z algonkinského jazyka několika domorodých kmenů Kanady a Nové Anglie a vyskytuje se v několika variantách. Do angličtiny se dostalo někdy kolem roku 1634 a užívá se v literatuře, historických dokumentech, filmech atd. až dodnes. Ve volném překladu je význam tohoto slova „mladá dívka“. Středozápadní a západní indiánské národy ho původně ani neznaly, ale dnes ho běžně používají.
Polemika a kontroverze na toto téma nastala až v roce 1973, vydáním knihy Literature of the American Indians od Thomase E. Sanderse a Waltera W. Peeka, příslušníků dvou odlišných floridských kmenů. Pánové sice nejsou lingvisté, ale poukazují na to, že slovo „squaw“ má rasistický podtext. Dle jejich mínění je slovo „squaw“ odvozeno z irokézského (mohawského) výrazu „otsiskwa“, což je označení pro ženský pohlavní orgán (pochvu).
Jeho původní význam byl ale podle zástupců domorodých obyvatel převzatý a zkreslený zejména kolonizátory, kteří se do Severní Ameriky dostali v 16. století. „Termín se historicky používal jako etnicky urážlivá, rasistická a sexistická nadávka mířená obzvláště na domorodé ženy,“ uvedlo Ministerstvo vnitra Spojených států amerických. Až do přijetí nových názvů se bude v oficiální komunikaci americké vlády toto slovo uvádět výhradně jako „sq---“, popsal situaci server České televize.
Ministerstvo vnitra USA navrhuje změnu zhruba 660 zeměpisných názvů, které obsahují historický výraz hanlivě označující původní obyvatele Severní Ameriky. Seznam míst federální vláda představila poté, co ministryně Deb Haalandová loni v listopadu oficiálně označila slovo „squaw“ za urážlivé a vyzvala úřady, aby pro ně vymyslely alternativní označení. Valná většina domorodých Američanů to vůbec neřeší a proti onomu slovu nic nenamítají, tvrdí server Nahkoe.cz.