Inuité a Baskové mají stejně hnědou pleť, jako měl pračlověk. Sluncem to ale není

Podle podrobných výzkumů uvedených například ve vědeckém časopise Nature Genetics se ukazuje, že „dělení lidí podle ras a etnické příslušnosti je nepoužitelné“, a to zejména podle barvy pleti, uvádí kontroverzní spisovatel a podnikatel Hans-Joachim Zillmer .

„Teprve v roce 1958 bylo zjištěno, že melanin vyvolává u laboratorních žab změnu hlavních pigmentových buněk v kůži. Melanin, nejdůležitější pigment v kůži, produkují speciální buňky, melanocyty. Na povrchu těla však nejsou rozděleny rovnoměrně, vysvětluje Zillmer ve své kontroverzní knize Evoluce –⁠ podvod století. Neandrtálci a další podvrhy lidských dějin. Potlačovaná fakta. Zakázané důkazy.

Tmavý a světlý podle melaninu

Například na plosce nohy je těchto buněk méně než třeba na nártu. Spolu s rohovinou je melanin nejdůležitějším ochranným faktorem proti záření UV. Když je kůže vystavena slunečnímu svitu nebo ozáření UV paprsky v soláriu, zvyšují melanocyty produkci melaninu. Jinak řečeno: při zvýšené produkci melaninu je kůže tmavší, při nižší světlá, uvádí nás do problematiky pigmentace kůže německý podnikatel a od roku 1998 autor evoluci odporujících, populárně naučných knih.

Přečtěte si také

Proč mají Inuité tmavou pleť? Barva je zesilována nedostatkem čistoty, pot si seškrabávají z…

1. 3. 2023

Slunce nehraje hlavní roli

„S postupnou vývojou adaptací člověka na rozdílné sluneční ozáření to nemá nic společného. V izolované skupině lidí se pak s přihlédnutím k selektivním faktorům, jako jsou izolace či klima, nutně vytvářejí určité rysy, které jsou s větší frekvencí již přítomny.“

Žlutá je vlastně hnědá

Velice zajímavá je skutečnost, že Eskymáci (přesněji Inuité) i Baskové mají „hnědou“ pleť. „Žlutavá pleť není způsobena dodatečným barevným pigmentem, ale tento efekt vzniká v důsledku silnější vrchní vrstvy pokožky. Proto není původní barva lidské pokožky žlutá, ale ani černá, nýbrž hnědá: lidé se světlou pletí mají černého barviva melaninu méně a s černou více než ,pralidé´ s hnědou pokožkou,“ vysvětluje svoji teorii Zillmer.

Přečtěte si také

Původ nejzáhadnějšího národa světa: Nejsou tak staří, jak jejich politici uváděli

3. 9. 2023

Albíni

U albínů je ve hře prakticky jakýsi defekt, s nímž nejsou tito lidé schopni melanin produkovat, „Lidští albíni proto mají bílou kůži, kdežto ve světě zvířat není čistě bílé zvíře albín, ale je nazýváno leucista. V přírodě se jako albín narodí v průměru každý 10 000. potomek. Částečný (tzv. parciální) albinismus se vyskytuje i lidí; u zvířat je vzácnější,“ líčí Zillmer.

Přečtěte si také

Silně páchnoucí vysoké drdoly Eskymaček: Styling i mytí vlastní močí, barva stuhy jako ne/zájem o…

18. 2. 2023

Barva pleti není znakem lidské rasy

Závěrem Zillmerovy teorie je v kapitole s názvem Ideologie, rasismu a terorismus tvrzení, že „různá barva pleti není žádný biologický ,rasový znak´. Není ani výsledkem dlouhodobého přizpůsobování intenzitě slunečního záření“. Své tvrzení připodobňuje k situaci lososů, kdy se v jednom jezeře při izolaci vyvinuly morfologicky různé populace tohoto živočišného druhu již během 13 generací, jak napsal vědecký časopis Science v roce 2000.

Nový výzkum, o němž informoval časopis Science a návazně server Scientific American, popisuje, že „výskyt lososů, kteří kolonizovali řeku a pláž jezera a během méně než 13 generací se částečně reproduktivně izolovali. Ukazuje se, že přírodní výběr může podnítit vznik nových druhů mnohem rychleji, než se očekávalo.“