Inuitská populace v kanadské Arktidě má jedinečný genom přizpůsobený extrémním mrazům, zjistila studie
Foto: Ansgar Walk / Creative commons, CC-BY-SA
Tisíce let života v geografické izolaci způsobily, že se u Inuitů z Nunaviku – zakladatelské populace původních obyvatel kanadské Arktidy – vyvinul odlišný genom přizpůsobený životu v extrémních mrazech a stravě s vysokým obsahem tuků.
Jejich nejbližšími příbuznými jsou paleoeskymáci, kteří žili v Arktidě v naprosté izolaci přes 4 000 let než před 700 lety vymřeli, uvádí se v práci zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America.
Soudě podle jejich genomu přišli předkové Inuitů z Nunaviku z Evropy asi před 11 000 lety a oddělili se od grónských Inuitů asi před 10 500 lety, napsal v roce 2019 server Independent.co.uk.
Nunavik – doslova „velká země“, je inuktitutské označení pro část kanadské provincie Québec, ležící severně od 55. rovnoběžky. V tomto vymezení má region rozlohu 443 685 km² a žije v něm okolo dvanácti tisíc obyvatel; největším sídlem je Kuujjuaq. Leží v severozápadní části poloostrova Labrador a patří k němu i přilehlé ostrovy.
Dr. Patrick Dion z Montrealského neurologického institutu řekl deníku The Independent: „V průběhu tisíců let tato populace migrovala Kanadou ze západu na východ až tam, kde se nachází nyní, a pak pomalu docházelo ke genetickému driftu (posunu) a příliš se nemísila s okolními populacemi.“
A dodává: „Mají ve svém genomu varianty, které u jiných populací nenajdete. Některé z těchto variant jsou velmi výhodné pro přizpůsobení se jejich životnímu stylu na severu. Znamená to však také, že by mohli být více ohroženi některými nemocemi, pokud by plně přijali západní stravu a životní styl.“
Náchylní k určitým nemocem
Jedním z příkladů je jejich náchylnost k vysokému výskytu kardiovaskulárních onemocnění a sklon k výskytu mozkových aneurysmat. Aneuryzmata vznikají, když stěna tepny v mozku zeslábne a může prasknout, což může způsobit krvácení s následkem smrti, napsal Independent.co.uk. Až dosud bylo genetické pozadí této populace, kterou tvoří přibližně 3 000 jedinců, špatně pochopeno, protože žijí daleko od vědeckých výzkumných center.
Genetika vše vysvětlila
Vědci z The Neuro (Montreal Neurological Institute and Hospital) McGillovy univerzity analyzovali genetické charakteristiky 170 inuitských dobrovolníků z Nunaviku, oblasti na severu Quebecu. Dr. Dion uvedl: „Už dříve se vědělo, že jsou více ohroženi, ale nyní máme genetické vysvětlení.“ Ještě před 100 lety se obyvatelé Nunaviku po tisíce let nemísili mimo svou skupinu. Nyní má 10 až 15 procent populace geny odjinud.
Studie genů pomůže současníkům
Izolované neevropské populace žijící v odlehlých částech světa jsou v genetických studiích často nedostatečně zastoupeny nebo zcela chybí. Pochopení jejich genetické výbavy pomůže lékařům poskytovat jim lepší služby.
Dr. Guy Rouleau z McGillovy univerzity, hlavní autor studie, řekl: „V případě Inuitů z Nunaviku naše výsledky zdůrazňují potřebu poskytovat účinné neurologické služby. Budoucí výzkum bude vycházet z těchto zjištění a určí, zda tyto jedinečné genetické rysy zvyšují riziko aneuryzmatu, a pokud ano, jaké zásahy lze navrhnout ke snížení tohoto rizika.“ Studie byla provedena se souhlasem Výboru pro výživu a zdraví Nunaviku v Kuujjuaqu v Nunaviku, uzavřel server Independent.co.uk.