Jak počítali Inuité: Jsem hotov s celým člověkem = 20, jsem hotov s pátým člověkem = 100
Foto: RyersonClark, Getty Images Signature / Canva.com, https://www.canva.com/policies/content-license-agreement/
„Ta jejich řeč je velmi těžká, jedno slovo má mnoho významů; říká se, že je to jedna z nejtěžších řečí na zemi. Jejich řeč je docela jiná, než všecky jiné jazyky a nesouvisí s žádnou jinou, kterou známe. Oni ani nerozumí, když se dává znamení hlavou, jako jiné národy.
Dozvídáme se o jazyku grónských Eskymáků neboli Inuitů, jak si sami říkají, od ochranovských misionářů českého původu Matouše Stacha a Christiana Davida (Saské město Ochranov, německy Herrnhut, se proslavilo jako místo Moravských bratří, kteří později procestovali svět jako misionáři – pozn. autora), náboženských exulantů ze severní Moravy, kteří do Grónska připluli v roce 1733. O grónštině si dále poznamenali:
„V každém slově mají dva důrazy, a sice na první a poslední slabice… Jazykem pohybují při své řeči málo, vytlačují řeč z krku, a to ji dělá nesrozumitelnou. Hlavou nedělají při řeči žádné pohyby, zato vyjadřují mnoho rukama a prstama… Máme-li se naučit této řeči, musí nám k tomu dát Bůh zvláštní milost,“ popsali misionáři ostrovní jazyk, píše web Severské jazyky, který vznikl v rámci projektu „Jazyková pluralita: podpora malých jazyků a kultur“ na Katedře jazyků a literatury, Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
K mapování a studiu grónštiny začalo jinak docházet až během dánské kolonizace ostrova od počátku 18. století. Velkou posilou šíření křesťanství v této části světa se stali především evropští misionáři. Celá grónština je zajímavá, ale jejich počty jsou přece jen o něco zajímavější, možná úsměvnější.
Vigesimal neboli dvacítková soustava
Inuité a další eskymácké jazyky jako keltština a mayština používají systém počítání Vigesimal, což je základní 20číselný systém založený na čísle dvacet. Inuitské počítání má dílčí základny na 5, 10 a 15.
Dvacítková (vigesimální) soustava nebo také systém od základu 20 je poziční číselná soustava založená na základu 20 (dvacet) obdobně, jako jsou číslice v desítkové soustavě založeny na základu deset).
Inuitský systém a jeho přínos
Inuité vytvořili metodu, která byla vhodná pro jejich použití k vyjádření čísel jako jazyka. Svoji matematiku používali k lovu, stavění a určování času. Lovci používali tento jazyk pro počítání ulovených zvířat nebo nástrojů potřebných pro práci. Inuitská matematika je obvykle spojována s fyzickými objekty, které je třeba spočítat nebo popsat.
Hlavně rukama a nohama
Eskymácké počty jsou jednoduše založeny na sčítání prstů rukou a nohou. Číslo 20 vyjádřili slovy „jsem hotov s celým člověkem“, což značilo „napočítal jsem 10 prstů rukou a 10 prstů nohou“ a číslo 100 v eskymáčtině lze přeložit slovy „jsem hotov s pátým člověkem,“ ukazuje početní postup Stanislava Jarolímková ve své knize Zajímavosti ze světových dějin 1.
Podle webu Prezi.com se dvě ruce rovnají 10, jedna noha je 15 a druhá noha je 20. Například: pokud jednotlivec dosáhl 20, je to jedna osoba. Jedna osoba plus ruka by se rovnala 25.
Počítání do deseti v grónštině
Pro zajímavost a pro představu se podívejme, jak počítají Gróňané do deseti:
ataaseq, marluk, pingasut, sisamat, tallimat, arfineq/arfinillit, arfineq marluk, arfineq pingasut, qulingiluat, qulit
A ještě něco o počtech v grónštině...
Grónština má jako většina přírodních jazyků malou slovní zásobu, pokud jde o čísla. Původně existovaly pouze výrazy pro prvních pět číslovek (podle prstů na ruce), přičemž tallimat (5) má zřejmě spojitost se slovem taleq (paže).
Slovo arfak (malíková hrana ruky) je zřejmě základem pro počítání 6–8 (hrana, hrana 2, hrana 3).
Sloveso aqqarpoq (jde směrem dolů) je základem pro počítání na prstech u nohou: aqqaneq (dolů, tj. 11), aqqaneq marluk (dolů 2, tj. 12) atd. až po inuk naallugu (celý člověk, tj. 20).
Výjimečně se tímto způsobem mohlo i pokračovat, tj. 40 se řeklo „dva celí lidé“ atd.
Prakticky se však při počítání nad 12 používalo výrazu „mnoho“, anebo importovaných dánských číslovek tretteni (13), fjorteni (14), …, tyvi (20). Na toto „podánštění“ si Gróňané velice rychle zvykli, zejména při manipulaci s penězi, popisuje detailně web Severské jazyky, který vznikl v rámci projektu „Jazyková pluralita: podpora malých jazyků a kultur“ na Katedře jazyků a literatury, Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
