Jak na Zemi vznikla voda a odkud pochází?

Po celá desetiletí vědci říkali, že přinejmenším část zemské vody pocházela z komet a asteroidů. Nový výzkum naznačuje ještě prvotnější zdroj, obrovský oblak ve vesmíru, ze kterého se vytvořil náš svět.

Při pohledu na naši planetu z vesmíru vidíme, že většinu zemského povrchu, zhruba 71 %, pokrývá voda. Voda je sloučeninou vodíku, který tvoří převážnou část hmoty ve vesmíru a kyslíku. 

Není tedy příliš překvapivé, že se voda ve vesmíru vyskytuje v celkem hojném množství. Co se týče ostatních planet naší soustavy v minulosti se kapalná voda vyskytovala na povrchu Marsu. Dále můžeme vodu v pevném skupenství najít na některých měsících jako je například Jupiterova Europa a Ganymed, Neptunův Triton nebo Saturnův Titan či Enceladus, který je z naprosté většiny pokryt mladým a relativně čistým ledem.

S rostoucí vzdáleností od Slunce pak roste i množství vody. Značné zásoby vody se údajně nachází v Oortově oblaku komet na kraji naší soustavy. Tato tělesa by měla obsahovat až desítky procent vody. A podle jedné z teorií jsou to právě tyto komety, které přinesly vodu na naši planetu.

Na úplném počátku, když se země formovala, byla jakousi horkou roztavenou koulí, která byla po miliony let bombardována materiálem po vzniku sluneční soustavy, což mělo za následek jeho neustálé přetváření, přetavování a hromadění nového materiálu. Vodu na Zemi v tomto období nejspíše dopravila zejména planetární embria, která obsahovala velké množství ledu. Svůj podíl na zavlažení terestrického regionu ledem a později vodou měly také již zmíněné komety.

Neustálé dopady komet a dalších těles na rozžhavený zemský povrch zvyšovaly obsah vodní páry v tehdejší atmosféře. Současně tak docházelo k poklesu teploty atmosféry, která při poklesu přibližně na 300° umožnila vznik prvních výrazných srážek. Déšť se ovšem při dopadu na povrch okamžitě vypařil a v atmosféře opět zkondenzoval. Celý cyklus se nesčetněkrát opakoval až se teploty snížily natolik, že vznikly první řeky, jezera a oceány.

Tyto vodní plochy později utvořily ideální prostředí pro vznik života. Za kapalnou vodu na Zemi tedy vděčíme mnoha faktorům jako jsou vzdálenost Země a oběžná dráha, vulkanismus, gravitace, skleníkový efekt, magnetické pole a na kyslík bohatá atmosféra. To jsou jedinečné vlastnosti, které dohromady vytvořily ze Země takzvanou “modrou planetu”.