Jak se chovat zodpovědně a snížit vlastní uhlíkovou stopu?

Jak se chovat zodpovědně a snížit vlastní uhlíkovou stopu?

Foto: petrmalinak/ Shutterstock

Aktualizováno:
2 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Uhlíkovou stopu můžeme zjednodušeně chápat jako jakousi měrnou jednotku, na kolik svým životním stylem znečišťujeme naši planetu a životní prostředí. Pojem uhlíková stopa se nejčastěji skloňuje v souvislosti s výrobou, a to zejména potravin. Jedná se o celkové množství skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry vzniklých při samotné výrobě, ale i následné dopravě a likvidaci použitých obalů. Čím nižší bude naše uhlíková stopa, tím méně vyprodukujeme skleníkových plynů, čímž přispějeme ke zpomalení oteplování Země!

Čím můžeme přispět?

1. Už žádné mléko!

Studie oxfordské univerzity ukázala, že výroba jedné sklenice kravského mléka denně po dobu jednoho roku vyžaduje desetkrát větší množství půdy než výroba stejného množství mléka ovesného. Stejná studie pak potvrdila, že k produkci rostlinného mléka je zároveň zapotřebí podstatně méně vody. Ovesné mléko je ze všech rostlinných alternativ na výrobu nejméně náročné, ale ať už vyzkoušíte právě to ovesné, nebo třeba mandlové, kokosové, sójové či lískovo-oříškové, bude to krok tím správným směrem!

Omezit konzumaci masa na minimum

Na výrobu jednoho hamburgeru je potřeba zhruba 2500 litrů vody. Jen pro srovnání, při běžném sprchování člověk spotřebuje zhruba 17 litrů vody. Živočišná výroba navíc znečišťuje vodu antibiotiky a zabírá 75 % zemědělské půdy na Zemi. Pravidelná konzumace červeného masa a průmyslově zpracovaných potravin navíc zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, rakoviny tlustého střeva a konečníku. Co kdybyste při příští návštěvě fast foodu místo obvyklého hovězího sáhli po rostlinné variantě? Budete mile překvapeni!

Stop plýtvání!

Podle odhadů skončí každoročně v odpadu více jak jedna miliarda tun potravin. V rozvinutých zemích člověk průměrně vyhodí zhruba desetkrát více potravin než člověk v zemích rozvojových. Omezení plýtvání jídlem a upřednostnění těch potravin, které nejsou svou výrobou náročné na vodu a půdu, je klíčem k lepší budoucnosti.

Často se říká, že jediným skutečným domovem člověka, je jeho tělo a naše planeta, tak o ně pečujme s láskou!

Reklama
Zdroje článku:
pcrm.org, healthline.com
Reklama