Jak se účinně bránit dezinformacím vytvořených umělou inteligencí: Praktické tipy pro digitální dobu
Foto: sdecoret / Depositphotos
S rozvojem technologií se umělá inteligence (AI) stala mocným nástrojem v mnoha oblastech života. Kromě pozitivních přínosů přináší i rizika, zejména ve formě dezinformací. AI dnes dokáže generovat texty, obrázky, nebo dokonce videa, která jsou na první pohled nerozeznatelné od autentických. Jak se ale můžeme chránit před dezinformacemi vytvářenými AI?
Kritické myšlení a ověřování informací
Prvním a základním krokem je rozvoj kritického myšlení. Dezinformace často cílí na naše emoce – strach, hněv či frustraci. AI generované texty či obrázky mohou být velmi přesvědčivé, ale i tak je potřeba se zamyslet nad jejich obsahem. Pokud čteme šokující zprávu nebo vidíme podezřelý obrázek, měli bychom se ptát: „Je to skutečně pravda? Odkud tato informace pochází? Můžu ji ověřit?“
Je důležité ověřovat zdroje informací. Existují různé webové stránky a aplikace, které pomáhají identifikovat dezinformace. Patří mezi ně například FactCheck.org, Snopes.com nebo Manipulátoři.cz.
Porozumění technologii
Umělá inteligence funguje na základě algoritmů a modelů, které byly trénovány na velkých množstvích dat. To jí umožňuje generovat obsah, který působí velmi reálně. Je však důležité vědět, že AI nevytváří „pravdu“. Je to nástroj, který generuje výstupy podle určitých pravidel, ale bez kritického porozumění kontextu. Proto může AI generovat texty nebo obrázky, které jsou nepravdivé nebo zavádějící, a to i neúmyslně. „Jak umělá inteligence stírá hranici mezi skutečností a fikcí, vidíme nárůst dezinformačních kampaní a deepfakes, které mohou manipulovat veřejným míněním a narušovat demokratické procesy,“ řekl Wasim Khaled, generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Blackbird.AI.
Deepfakes jsou technologie umožňující vytváření falešných videí, kde se zdá, že známé osobnosti říkají nebo dělají věci, které ve skutečnosti nikdy neřekly ani neudělaly. Proti takovým dezinformacím je klíčové mít povědomí o existenci těchto technologií a umět je rozpoznat.
Digitální gramotnost a mediální výchova
Jedním z nejúčinnějších nástrojů v boji proti dezinformacím je zvyšování digitální gramotnosti. To zahrnuje nejen schopnost používat technologie, ale také rozumět, jak fungují média a jakým způsobem jsou informace sdíleny.
Mediální výchova nás učí, jak kriticky hodnotit obsah, kterému jsme vystaveni. Například u videí nebo obrázků je dobré analyzovat jejich zdroje, zda jsou důvěryhodné a zda nebyly upraveny nebo vytrženy z kontextu. AI dnes dokáže vytvářet velmi realistické obrázky i videa, a proto je potřeba dávat si pozor na to, co sdílíme a čemu věříme.
Regulace technologií
Kromě osobní odpovědnosti jednotlivců hraje důležitou roli i regulace na úrovni státu a technologických společností. Například sociální sítě dnes již zavádějí opatření na rozpoznávání dezinformací a omezují šíření obsahu, který byl ověřen jako nepravdivý. Některé platformy rovněž spolupracují s organizacemi zabývajícími se ověřováním faktů.
Zároveň probíhá vývoj technologií, které dokážou identifikovat a označit AI generovaný obsah. Díky tomu se uživatelé mohou lépe orientovat v tom, zda je určitá zpráva, obrázek nebo video výsledkem skutečné události, nebo je pouze uměle vytvořený.