Jak se ze slov stala sprostá a jaké profese mluví nejvíc „jako dlaždič“?

„Vulgarismus (také vulgarita nebo sprosté slovo) je slovo, které vyjadřuje negativní a silně emotivní postoj k věci či člověku, vůči nimž je směrováno. Používání sprostých slov v psaném i mluveném projevu je většinou společnosti považováno za nevhodné.

Vulgarity se používají jako nadávka nebo jako prostředek k uvolnění vnitřního napětí (klení), popřípadě i pro jejich používání při významových konotacích v textu. V českém jazyce se sprostá slova téměř výhradně týkají tabuizovaných témat, kterými jsou sexuální chování a vylučování moči nebo stolice.“ (wikipedia.org)

Dají se tato slova zaslechnout i na pracovišti? Přiznejte se, kolikrát jste už dneska v práci utrousili nějaké to neslušné slovo?

Sprostá, tedy lidová

„Sprostá slova rozhodně sahají hlouběji do dávnověku než jakákoli podoba spisovné mluvy. Například české ‚pizda‘ označuje jisté partie už aspoň 6000 let,“ říká jazykovědec Mgr. Jan Bičovský, Ph.D., z Ústavu srovnávací jazykovědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Termín ‚sprostá‘, podobně jako ‚vulgární‘ – odvozené z latinského vulgus, tedy lid – značí vlastně ‚lidová‘. Tento typ vyjadřování byl z hlediska vzdělané elity, která termín vytvořila, charakteristický pro jistou část populace. Ne snad, že by vzdělaní lidé nebyli vulgární nebo se neuráželi, avšak spíše používali sofistikovanější způsoby, jak hněvu ulevit nebo na někoho verbálně útočit,“ vysvětluje Jan Bičovský.

Dlaždič, námořník nebo švec

Dnes už vulgární chování nepatří jen prostému lidu, ale můžeme se s nimi setkat jak v továrně, tak ve vysoké politice. Samozřejmě se situace liší pracoviště od pracoviště. Roli hraje firemní a místní kultura, ale i odvětví. Historicky nám může napovědět řeč: V češtině říkáme, že vulgární člověk „mluví jako dlaždič“, kdežto v angličtině se používá výraz „mluví jako námořník“ a v němčině jako „vozka s pivem“.

I ve slovenštině, maďarštině a francouzštině se vám může dostat přirovnání k vozkovi, v ruštině k ševci. Podle Jana Bičovského není jasné, proč u nás máme zrovna dlaždiče. „Hádal bych, že vzhledem k povaze povolání měli více příležitostí využívat úlevnou funkci vulgarismů. Přece jen, praštit se kladivem do ruky…“ Je pravděpodobné, že vozkové byli zvyklí nahlas hulákat na koně, a tak o každém jejich sprostém slově věděli všichni široko daleko.

Kdo dnes nadává nejvíce?

I moderní variace na vozky, tedy řidiči a taxikáři, zažívají spoustu stresu – na koně už křičet nemusejí, ale hustá doprava je jedno z míst, kde nadáváme nejvíce, a profesionální řidiči rozhodně nejsou žádní svatoušci. Ovšem výzkum společnosti Wrike z roku 2016 zjistil, že nejvíce nadávají pracovníci ve zdravotnictví. Uživatelé serveru Quora se zase shodují, že nejhůř mluví kuchyňský personál v restauracích, viz slavní sprosťáci Gordon Ramsay a Zdeněk Pohlreich: vždyť jde o práci plnou stresu, vypjatých chvil, s ostrými nástroji a ohněm.