Jakov Džugašvili: Stalinův prvorozený nechtěný syn se nepotkal s láskou a v zajetí spáchal sebevraždu v depresích
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Stalin byl známý komunistický diktátor. Málokdo však věděl, že jeho nejstarší prvorozený syn vůbec existoval. Krátce po jeho narození jeho matka zemřela, což mohlo vyvolat nenávist vůči jeho synovi. Celý život ho šikanoval.
Prvorozený Stalinův syn
Jakov Džugašvili se narodil 18. března 1907 v gruzínské vesničce Badži. Zemřel 14. dubna 1943 v koncentračním táboře. Byl prvorozeným synem Stalina a jeho první manželky, Jekatěriny Svanidzeové. Pár měsíců po narození Jakova zemřela Jekatěrina Svanidzeová na tuberkulózu a malý Jakov Džugašvili byl svěřen do péče jeho tety v Gruzii. Poprvé se malý Jakov setkal se svým otcem, coby vycházející hvězdou bolševického režimu, v roce 1917. O další čtyři roky později se Jakov připojil ke svému otci v Moskvě.
Nechtěný syn
Jakmile se první syn ve svých čtrnácti letech připojil ke svému otci, neuměl příliš rusky, což se budoucímu diktátorovi samozřejmě nelíbilo. Absence otce v jeho výchově měla možná negativní dopad na jeho sebevědomí. Žádnou protekci ani prospěch z toho, že je synem úspěšného generálního tajemníka, neměl. Svého syna šikanoval nejen fyzicky, ale i psychicky a zakazoval mu používat jeho příjmení Stalin.
Jakovova manželka
Koncem dvacátých let začal Jakov žít se Zoyou Guninou, dcerou pravoslavného kněze. Tato zpráva Stalina rozzuřila tak, že Zoya nakonec utekla a Jakov se kvůli tomu pokusil zabít, ale selhal. Kulka z pistole zasáhla plíci, namísto srdce. Stalin nejevil žádné známky soucitu, a ještě si neodpustil sarkastický komentář: „Ani trefit se neumíš správně.“ Jakov si nakonec Zoyu přeci jen vzal za ženu, a to o dva roky později.
Naděžda Allilujevová
Dalším důležitým člověkem v životě Jakova byla Stalinova druhá manželka Naděžda Allilujevová. Jakov ji považoval spíše jako nevlastní sestru než macechu, protože byla pouze o šest let starší. V roce 1932 Naděžda spáchala sebevraždu, pravděpodobně kvůli nenávisti vůči samotnému Stalinovi. Její smrtí, Jakov ztratil jediného spojence v okruhu svého otce.
Vstup do Rudé Armády
Před otcovou šikanou utekl Jakov vstupem do Rudé armády. Po invazi Německa na území Sovětského svazu dne 22. června 1941 byla jeho dělostřelecká jednotka zničena a Jakov byl zajat. Jakmile Němci zjistili jeho skutečnou identitu, vyslali vzkaz do světa. Na začátku roku 1943 nabídli Němci výměnu Jakova za polního maršála Friedricha Pauluse, který byl zajat Rudou armádou, ale Stalin odmítl slovy: „Nevyměním maršála za poručíka.“ Ačkoliv byl Jakov držen v zajetí, jeho podmínky nebyly tak hrozné, jak měli někteří jiní vězni.
Smrt Jakova Džugašviliho
Jakov Džugašvili sdílel celu společně s dalšími sovětskými zajatci a britskými společníky. Časté neshody a smutný průběh života měl za následek časté deprese, které jednoho dne vyústily v rozhodující okamžik v jeho životě. 14. dubna 1943, těsně před setměním, opustil svou chatrč a zamířil k elektrifikovanému plotu z ostnatého drátu. Podle oficiální zprávy ho opakovaně vyzýval strážce, ale neuposlechl. Následně schytal několik kulek a Jakov byl mrtvý. Podle ale neoficiálních zdrojů však byl Jakov již předtím mrtvý a strážce vystřelil až na mrtvé tělo. Stalin na zprávy ohledně úmrtí jeho prvorozeného syna reagoval slovy: „Nemám zajatého syna v Německu.“