Kdo byl větší divoch? Dobyvatelé Ameriky se navzájem pojídali. Potvrzeno na ostatcích mladé Angličanky Jane
Foto: Smithsonian / Creative commons, CC-BY-SA
Temná stránka osídlování Ameriky a tzv. „polidšťování“ indiánů: Mladá anglická dívka Jane zemřela v pouhých čtrnácti letech. A nejspíš by se na ni navždy zapomnělo, kdyby se kdosi nerozhodl k zoufalému činu…
První skupina britských osadníků připlula do oblasti budoucího Jamestownu v květnu roku 1607. Jamestown byla první anglická kolonie v Severní Americe, která přežila těžkou dobu svých začátečních let. Byla založena jako „James Fort“ 14. května 1607 ve Virginii v oblasti zátoky Chesapeake. Dnes je na místě původní kolonie vybudována kopie Fortu pod správou Colonial National Historical Park.
Z ráje se stalo peklo
Nejdříve měli příchozí Evropané pocit, že objevili ráj na zemi. Rozhodli se proto, že na tomto příjemném místě založí osadu. Jenže pak přišlo úmorné léto. Nikdo nemohl tušit, že připluli v době, kdy Ameriku sužovalo nejhorší sucho za posledních osm set let. Následovala krutá zima. Ze stovky prvních osadníků přežilo do jara osmatřicet, popsal tehdy poutavě web Abicko.
Jane dorazila z Anglie do Jamestownu o dva roky později, v srpnu 1609. Vlastně ani nevíme, jak se ve skutečnosti jmenovala. Možná Elizabeth nebo Anna. Jméno Jane jí dali vědci, kteří její kosti po více jak čtyřech staletích objevili a vyčetli z nich velkou část Janina příběhu.
Plavba byla strastiplná, hurikán rozehnal flotilu a část lodí zmizela v oceánu. Bohužel mezi nimi byla zrovna ta, která vezla kolonistům zásoby. Zesláblí a nemocní cestovatelé jen s obtížemi dorazili do cíle, kde je žádné vřelé přijetí nečekalo. Kolonisté byli už tehdy vyhladovělí a zoufale čekali na potraviny. Místo toho připlulo dalších tři sta hladových krků.
Hladová vražedná zima
Indiáni britským osadníkům zpočátku pomáhali. Časem se však jejich nároky zvyšovaly a docházelo ke konfliktům, které nakonec přerostly ve válku s místními kmeny. A do toho se opět blížila zima. Jamestown byl odříznutý od jakékoliv pomoci a úplně bez zásob. Kolonisté, kteří právě dorazili z civilizované Anglie, nebyli na takové podmínky zvyklí. Umírali hladem, zimou a vyčerpáním. Nepřežila ani Jane.
Vůdce kolonie George Percy popisuje ve svých zápiscích tehdejší zimu jako „dobu hladovění“ a uvádí i případy kanibalismu. Lidé podle něj vykopávali mrtvá těla a jedli je. Až dosud však neexistoval hmatatelný důkaz o jejich počínání.
Hrůzné počínání se potvrdilo
Kosti mladé dívky archeologové nalezli v létě 2012. Zhruba rok poté odborníci z institutu Smithsonian oznámili nález kostí 14leté dívky, které vykazují jasné známky toho, že se stala obětí kanibalů. Z ostatků je patrné, že tělo bylo značně neobratně rozsekáno. Dívka podle všeho byla v té době již mrtvá. Podle forenzního antropologa Douglase Owsleyho ostatky pocházejí z kruté zimy z přelomu let 1609 a 1610. Toto období je známo v historii Jamestownu jako „doba hladovění", kterou nepřežily stovky lidí, přinesl server Týden.
Právě její ostatky se staly přímým důkazem toho, o čem se zatím jen spekulovalo. Archeologové nejprve objevili lidské zuby mezi kostmi koní a psů. Pak našli i neúplnou lidskou lebku a holenní kost, které nesly jasné známky poškození. Lebka je pokrytá vrypy a zářezy, jak se někdo zoufale snažil získat mozek a oddělit maso od kostí. Podle vědců není pochyb, že se Jane po své smrti stala potravou pro ostatní kolonisty.
Domorodce karibských ostrovů Kolumbus „vyprodal po čtyřech pesos za kus“. Zbytek nechal roztrhat psy
Krásná Angličanka si připlula pro smrt
Na co zemřela, se už přesně nedozvíme. Rozbor zubů a kostí však prozradil leccos z jejího života. S jistotou víme, že Jane pocházela z jižního pobřeží Anglie. Ještě pár měsíců před svou smrtí byla dobře živena, takže musela skutečně přijet až s flotilou v srpnu 1609. Známe i její přibližnou podobu. Vědci digitalizovali části lebky a sestavili z nich trojrozměrný počítačový model, podle kterého rekonstruovali Janinu tvář.
„Civilizujeme indiány.“ Ale kdo byl větší divoch?
Objev Janina osudu částečně mění pohled na kolonizaci amerického kontinentu. Evropané často ospravedlňovali své kruté zacházení s indiány právě tím, že se snaží zcivilizovat divochy, kteří se neštítí kanibalismu. Přitom se sami měli od těchto „divochů“ co učit. Minimálně to, jak přežít v americké divočině, aniž by museli konzumovat své mrtvé. Web ale zdůrazňuje, že události v Jamestownu jsou v celé historii osídlení Ameriky Evropany ojedinělé. Alespoň dokud vědci neobjeví další Jane, Elizabeth nebo Annu.