Jantarová stezka pro elity: Nové archeologické nálezy potvrzují, že jantar hrál klíčovou společenskou roli v době bronzové
Foto: Ilustrační snímek jantarů s hmyzem. Zdroj: Inaglory / Creative commons, CC-BY-SA
Jantarová stezka vedla až do Řecka. Nové archeologické nálezy z hrobů potvrzují, že jantar hrál klíčovou roli v obchodu a kulturní výměně v době bronzové. Mykénští Řekové, kteří se dostali do kontaktu s jantarovými doly na severu Evropy, přinesli tento vzácný materiál do Hellady. Jantarové šperky se staly symbolem bohatství a moci a jejich rozšíření přispělo k vytvoření rozsáhlé obchodní sítě v Evropě.
„Mykéňané, tedy nejstarší Řekové, sem přišli ze severu s jantarem; kdo měl jantar, patřil k elitě,“ říká pro agenturu PAP profesor Janusz Czebreszuk, ředitel Polského archeologického institutu v Aténách, jediné polské instituce svého druhu na světě. Jantar neboli amber není klasický tvrdý kámen, nýbrž zkamenělá pryskyřice z pravěkých borovic, nejčastěji staré 25 až 40 milionů let, ale také až 100 milionů let. Nejvíce jantaru se nalézá ve starých deltách řek či přímořských oblastech.
Již Mykéňané znali jantar
Podle Natalie Dziurdzińské z agentury PAP s jantarem do Atén pravděpodobně přišli nejstarší Řekové, tedy Mykéňané, v době bronzové. Jantar tam byl přítomen od samého počátku mykénské kultury, interpretovala Dziurdzińská slova profesora Czebreszuka v rozhovoru pro agenturu PAP v sídle Polského archeologického institutu v Aténách.
„Víme, že Mykéňané přišli ze severu. Z jakého severu, to nikdo přesně neví. Nejčastěji se říká, že tímto severem byla Makedonie a Epirus, tedy oblasti, které se nacházejí na hranicích dnešního Řecka,“ zdůraznik profesor Czebreszuk v článku na webu Nauka w Polsce.
Podle něj se jantar do Hellady pravděpodobně dostal díky náboženských kontaktům, které měl na severu. Heladská (helladská) civilizace či heladská kultura je souhrnné označení pro rané kultury pevninského starověkého Řecka v době přibližně od 2700 př. n. l. do 1100 př. n. l. Označení pochází od starořeckého názvu pro Řecko Hellas, počeštěně Hellada.
Symbol slunce a nebeské síly
„Již v neolitu ve střední Evropě máme diskovité památky s radiální výzdobou, která jasně ukazuje na Slunce. (...) Pravděpodobně také jantar přichází na jih jako solární surovina. A Slunce je síla, je to nejdůležitější nebeské těleso, takže je to i nebeské těleso, je to i obloha. A všechny tyto symboly se spojují ve svazek, který způsobil, že je tak důležitou surovinou: ztělesňuje tuto sílu,“ popsal symboliku jantaru Czebreszuk.
„Kdo měl jantar, jantarový náhrdelník, měl svým způsobem část Slunce. Ti, kdo ho měli, a to byla elita, jantar legitimizovali, tedy ospravedlňovali svůj nárok na nadřazené postavení ve společnosti,“ říká profesor.
Kontakty elit ve směru pohybu jantaru
Upozornil také na „vzdálené vazby elit z doby bronzové, které se navzájem kontaktovaly na obrovské vzdálenosti“. Jak ukazují genetické studie, tyto vztahy vyplynuly ze skutečnosti, že ženy žily jako manželky na novém místě. „Síť, která v té době existovala v Evropě, byla také sítí výměny jantaru. Surovina kolovala mezi elitami," vysvětlil Czebreszuk pro agentru PAP.
Jak profesor dodal, nejstarší mykénský jantar se nachází pouze v hrobech těch nejbohatších. Většinou se jedná o náhrdelníky, pektorály (náprsní šperky), ale také ozdoby hlavy a vlasů. Jantar se nosil bez ohledu na pohlaví.
Balt centrem jantaru
Z výzkumu vyplývá, že většina zde nalezené suroviny je baltský jantar, tzv. sukcinit. „Rozšířen byl na velké vzdálenosti: je znám od Britských ostrovů až po Ukrajinu, ale hlavní naleziště, která byla známa v pravěku, jsou naleziště v Baltském a Severním moři,“ vysvětlil archeolog. „Vlastně největší, která známe, ale byla známa už i v době římské, jsou například naleziště na dolní Visle, v Gdaňském zálivu. Polský Gdaňsk je dodnes centrem jantaru. A centrem byl již tehdy. Před dvěma tisíci lety, pravděpodobně i dříve…, dodal profesor Czebreszuk.
Zkoumání jantaru přináší mnohooborové poznatky
Výzkum jantaru je komplexní a zahrnuje několik úrovní analýzy. Díky ní můžeme získat cenné informace o minulosti, jako jsou výrobní techniky, obchodní cesty a životní prostředí. Zkoumání jantaru je tedy multidisciplinární obor, který přispívá k poznání hluboké historie planety i lidstva a ochraně kulturního dědictví.