Toto jídlo Češi „ukradli“ Asii. Japonci nechápou, jak může být tak dobré

Vypadá to jako dovolená v Asii. Jenže místo rýžových polí za oknem vidíte výfuky z fabriky a místo hůlek držíte vidličku z nerezu. A stejně si pochutnáte jako nikdy. Pojďme se podívat na příběh, který udivil celou Asii!

Když se v českých závodních jídelnách začalo objevovat něco, co vzdáleně připomínalo exotická jídla, nikdo netušil, že tím vzniká nový fenomén. V jídelních lístcích se začaly objevovat tajemné názvy jako „kuřecí na asijský způsob“, „nudle s kuřecím masem a zeleninou“ nebo „kung pao po česku“. Většina strávníků netušila, co přesně se pod těmito názvy skrývá – a upřímně, to často nevěděl ani kuchař.

Přečtěte si také

Náhodný objev, který navždy změnil naše kuchyně

15. 2. 2025

Wok? Možná. Výpečky? Taky trochu.

Že má Asie v Česku úspěch? Není divu! Jsme totiž národem jedlíků, kuchařů a porotců ze známých pořadů o vaření v jednom. Představte si typický český „asijský“ oběd: kuřecí nudličky, zprudka orestované na pánvi, polité hnědou omáčkou, která má daleko k sójové, ale blízko ke šťávě z výpeku. Vedle hromádka rýže – často dlouhozrnná, jindy i klasická kulatozrnná „na rizoto“. A jako bonus kyselá okurka. Proč? Protože jsme v Česku, a tady se okurka dává prostě ke všemu. Někteří Japonci, nebo třeba obyvatelé exotické Číny, by nad tím možná kroutili hlavou, jiní pro změnu nezkrývají obdiv. Vždyť i meníčka v těchto restauracích získávají "český nádech". A ano, mají úspěch!

Kyselé, sladké, slané? Hlavně hodně!

Možná největším specifikem českého pojetí Asie je porce. Kde byste v Thajsku dostali elegantní misku pad thai, v Brně, Ostravě nebo v Kolíně dostanete hromadu. Nudle, maso, vejce, zelenina – všechno na jednu hromadu. Estetika? Nepodstatná. Kalorie? Neřešíme. Sytost? Zaručena.

Zajímavé je, že i přesto má tahle jídla spousta lidí zařazená mezi své oblíbené. Možná to je tím, že to v sobě nese trochu dobrodružství - sníte něco, co má být exotické, ale zároveň je to bezpečně domácí. Je to jako jít na výlet do Asie, ale jen do druhé zastávky autobusem, který dobře znáte a můžete z něj navíc kdykoliv vystoupit.

Není to Asie, ale Česko

Můžeme si dělat legraci z toho, že naše „asijská“ jídla by v Pekingu či Tokiu neprošla ani jako pokus o parodii. Ale faktem je, že mají své místo. Již před lety tu vznikl gastronomický mix mezi východní inspirací a českým srdcem. Nejspíš bychom to neměli ani srovnávat s originálem. Spíš si to užít tak, jak to je. Ať už tomu říkáme „wok s kuřecím“, „kung pao podle Karla“ nebo prostě „to, co bylo dneska v jídelně“, jedno je jisté: Češi si tuhle poloexotickou kuchyni zamilovali. A není divu. Je to chutné, levné, teplé, a hlavně naše.