51letý Nor chtěl jen více pohybu. Objevil prastarý zlatý poklad z doby kolem roku 500 nevyčíslitelné hodnoty
Foto: Esbenklinker / Depositphotos
3 min
Toužil pouze po větší fyzické aktivitě, a zatím našel něco, co mu změnilo život. Jedenapadesátiletý Erlend Bore vzal do ruky detektor kovů a při procházce nedaleko svého domova narazil na neuvěřitelný objev – zlatý poklad z doby kolem roku 500.
Poslouchat doktory se vyplácí
Na začátku byla nevinná návštěva fyzioterapeuta. Ten Erlendu Boreovi doporučil, aby do svého života zařadil více pohybu. Nor si proto pořídil detektor kovu, aby si pravidelné procházky udělal zajímavější. Když se s ním v srpnu 2023 vypravil pátrat na hornatý ostrov Rennesøy nedaleko města Stavanger, netušil, že se mu tento den vryje do paměti jako jeden z nejdůležitějších v jeho životě. Nejprve nenacházel vůbec nic. Když už se chystal zklamaně odebrat k domovu, začal jeho detektor hlasitě pípat. Bore si nejprve myslel, že našel obyčejné čokoládové mince nebo dětské pirátské poklady. Skutečnost však byla mnohem neuvěřitelnější – objevil zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty, který odborníci označují za „zlatý nález století“.
Unikátní poklad z dávné minulosti
Bore nalezl konkrétně devět zlatých medailonků, tři prsteny a deset zlatých korálků. Celkem vážily více než sto gramů a podle odborníků, které Nor ihned po objevu povolal, pocházejí z období kolem roku 500 n. l. (období stěhování národů). Tenké jednostranné zlaté přívěsky, nazývané brakteáty, byly součástí honosného náhrdelníku, který vyrobili výjimeční šperkaři pro nejmocnější členy tehdejší společnosti. Na jejich povrchu jsou vyobrazeni koně z norské mytologie, což právě činí nález naprosto jedinečným. Koně mají vyplazené jazyky a pokroucené nohy, což podle dobových představ symbolizovalo nemoc a utrpení, ale zároveň naději na uzdravení spojenou s léčivou mocí boha Ódina. Podle odborníků byl poklad zakopán buď prostě z bezpečnostních důvodů, nebo jako oběť bohům v krušných časech.
Takové množství zlata objevené najednou je extrémně neobvyklé. V Norsku nebyl podobný poklad nalezen od 19. století a je unikátní i v celém skandinávském kontextu,
uvedl archeolog Ole Madsen, ředitel Muzea archeologie při Univerzitě v Stavangeru.
Stát si poklad ponechá, Bore dostane odměnu
V souladu s norskými zákony se všechny předměty starší než rok 1537 a mince starší než rok 1650 považují za státní majetek a musejí být státu odevzdány. Erlend Bore tak učinil a nyní čeká na stanovení výše odměny, kterou za svůj nález obdrží. Odměněn bude podle norských zákonů také majitel pozemku, na němž k nálezu došlo. Poklad poté bude pravděpodobně vystaven v Muzeu archeologie v Stavangeru, kde si jej budou moci prohlédnout návštěvníci z celého světa.
Pro Boreho byl tento den také naprosto nečekaným splněním dětského snu – kdysi se totiž toužil stát archeologem. I když se jeho život nakonec vydal úplně jiným směrem, nakonec jím přeci jen alespoň na okamžik byl. „Bylo to naprosto neskutečné,“ shrnul svůj objev dojatě norský hledač pokladů.