Vědci potvrdili, že neandrtálci stavěli barikády z parohů a kostí pravěkých zvířat
Foto: lurii / Depositphotos
Archeologický průzkum Varšavské univerzity odhaluje fascinující spojení mezi neandrtálci a moderními lidmi v jeskyni Ráj. Tým vědců objevil množství sobích parohů a kostí jeskynních zvířat, což potvrzuje teorii o neandrtálcích používajících parohy k ochraně vchodů do jeskyní. Nález poskytuje jedinečný pohled na život v pravěku a proměny klimatu a osídlení v jižním Polsku.
Jeskyně Ráj ve východopolských Svatokřížských horách vznikla ve vápencových horninách, které se vytvořily na dně mělkého moře asi před 360 miliony let. Objevili ji studenti krakovské geologické technické školy v roce 1964 během terénních cvičení ve Svatokřížských horách, píše server Science in Poland. Jeskyně se vyznačuje se mimořádně bohatým, rozmanitým a dobře zachovalým kaprovitým kamenem s více než 47 000 krápníky. Nejvyšší kapkovitý sloup je vysoký téměř dva metry. Jeskyně je veřejnosti přístupná od roku 1972.
Archeologové zde obnovili výzkum, kde je jejich cílem rekonstruovat změny klimatu v pravěku a studovat život neandrtálců a dát je do souvislosti s osídlovacími strategiemi od pozdního středního paleolitu po svrchní paleolit, tedy přibližně v období před 60 000 až 14 500 lety. V tomto období probíhala migrace moderních lidí do Evropy a pomalé vymírání neandrtálců, stejně jako mizení tzv. pleistocenní fauny.
Po několika dnech výzkumu našli první artefakty, včetně sobích parohů a kostí jeskynního medvěda. „Rozsekali jsme zeď vedle turistické trasy, otevřeli výkop o velikosti asi dvou metrů čtverečních a pomalu zkoumáme všechny vrstvy. Rádi bychom prozkoumali i prostor před vchodem do jeskyně. Uvidíme, jestli se nám to podaří, protože jsme už našli spoustu kostí,' říká vedoucí prací dr. Małgorzata Kotová z Archeologické fakulty Varšavské univerzity.
Archeologové se do jeskyně vrátili zhruba 60 let po jejím objevení. Jedním z cílů výzkumu je ověřit hypotézu týkající se sobích parohů, které se v jeskyni našly ve velkém množství. Podle tehdy vyslovené hypotézy používali neandertálci nasbírané parohy ke stavbě barikád a ochraně vchodů do jeskyně.
Sobích parohů je opravdu hodně, což nás velmi těší,“ říká Kotová. „Kromě toho jsme objevili typickou jeskynní faunu, např. kosti jeskynního medvěda a jednotlivé zuby menších predátorů, což bude vyžadovat další analýzy,“ dodává s tím, že v únoru zde bylo nalezeno asi 200 velkých dobře zachovalých kostí zvířat včetně jeskynního lva, mamuta, medvěda a nosorožce a také úlomky sobích parohů.
Předběžný výzkum také prokázal, že v jeskyni Raj žili po tisíce let nejen neandrtálci, ale i moderní lidé, což dosud nebylo zaznamenáno.
V rámci projektu hodlají vědci analyzovat fosilní materiál z několika jeskyní v jižním Polsku. Kromě jeskyně Raj ve Svatokřížských horách zahrnuje také jeskyni Deszczowa na Krakovsko-čestochovské vrchovině a jeskyni Obłazowa v Západních Karpatech.