V roce 2060 nás bude 10 miliard. Vědci řekli, co budou jíst naše pravnoučata
Foto: Suwin / Shutterstock
Podle prognóz OSN dosáhne v roce 2060 počet obyvatel Země 10 miliard. Přelidnění planety a na druhé straně klimatická krize vytvářejí nové výzvy, pokud jde o produkci a distribuci potravin, zdůraznili vědci během debaty konané na varšavském festivalu vědy.
V současné době z 8 miliard lidí na Zemi jedna miliarda hladoví a na druhé straně jedna miliarda bojuje s nadváhou. Vědci zdůraznili, že nadbytek potravin v některých částech světa není využíván racionálně. Potravinami se plýtvá. FAO - Organizace OSN pro výživu a zemědělství - uvádí, že na celém světě se každoročně vyhodí více než miliarda tun potravin - těch, které jsou vhodné ke konzumaci, což je vlastně třetina již vyprodukovaných potravin, popsal server Naukawpolsce.pl.
„Není to jen ekonomický problém, ale také etický a ekologický," řekl moderátor debaty s názvem ,Potraviny 4.0: Co budou jíst naši vnuci?´, kterou přednesla profesorka Dorota Witrowa-Rajchertová během Festivalu vědy, který se konal v září ve Varšavě.
Plýtváním k degradaci
Až 60 % vyhozených potravin končí mezi odpadky přímo z našich domácností, takže za plýtvání potravinami jsou zodpovědní především spotřebitelé. V Polsku se vyhodí téměř 5 milionů tun potravin. „Toto plýtvání potravinami vede k degradaci půdy, znečišťování odpadky a oteplování klimatu," - upozornila Witrowa-Rajchertová. Jak upozornil profesor Romuald Zabielski, odborník na veterinární medicínu, ne všechny země budou problémy s přelidněním planety a změnami klimatu postiženy stejně. Polsko je podle něj v komfortní situaci - už proto, že jsou významným vývozcem potravin do jiných zemí.
Co budou v budoucnu jíst naši vnuci
Na to bude mít vliv čtvrtá průmyslová revoluce, známá jako Průmysl 4.0, které jsme svědky a která přináší revoluci v automatizaci, monitorování a analýze dodavatelských řetězců prostřednictvím inteligentních technologií. Technologické inovace, umělá inteligence, robotika a internet věcí mohou hrát klíčovou roli při zefektivňování výrobních procesů, snižování plýtvání a optimalizaci dodavatelských řetězců.
Zpracovaný hmyz
„Význam rostlinných produktů poroste," řekl Dr. Rafał Wołosiak, děkan Fakulty potravinářské technologie Varšavské zemědělské univerzity. Podle jeho názoru „význam tradičních živočišných produktů bude menší. Jedlý hmyz, který je dnes poněkud kontroverzní, se skutečně objeví a bude se dostávat do naší stravy zpracovaným způsobem, který bude doplňovat živočišné bílkoviny. Ostatně již dnes třetina populace konzumuje hmyz záměrně.
Laboratorní steaky
V nabídce budou také tzv. laboratorně pěstované steaky, tedy maso biotechnologického původu. „To je nyní problematické," připustil Rafał Wołosiak. „To není tak čistá technologie, vyžaduje odběr buněk ze živých zvířat. Tento první steak, který byl před časem vyroben v laboratoři, stál stovky dolarů. Ale pokud bude zájem ze strany lidí, během jedné generace, ne-li dříve, bude to velmi levná technologie," dodal.
Jedlé kvasinky a plísně
Nyní se zabýváme produkcí jednotlivých látek mikroorganismy, zatímco biomasa (souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů) vytvořená mikroorganismy v bioreaktorech se bude do naší stravy dostávat mnohem více. „Konkrétně se bude jednat především o kvasinky a plísně," řekl, že i ty se stanou jedlými. „Vidím možnost výroby celých potravinářských produktů, které budou simulovat například tradiční živočišné produkty," dodal Rafał Wołosiak.
Města místo polí, rozvoz místo nákupů
Vědci diskutující o trendech ve výrobě potravin zdůraznili, že se například bude více potravin vyrábět ve městech a na významu bude nabývat nabídka hotových potravin spotřebitelům, tj. bude se rozvíjet rozvoz potravin.
Strava na míru genomu
„Myslím, že nebude trvat dlouho a díky rozvoji výzkumu lidského genomu, funkce jednotlivých genů a rozvoji genomiky bude vytvářena strava na míru pro spotřebitele, kteří za ni zaplatí," řekl Wolosiak. Bude se zohledňovat analýza genomu a cílem bude zvýšit výkonnost organismu, a to jak fyzickou, tak psychickou, a omezit rozvoj geneticky podmíněných onemocnění.
Nevěříme stravě?
Dr. Andrzej Gantner, generální ředitel Polského svazu zaměstnavatelů výrobců potravin upozornil na velmi vysokou spotřebu doplňků stravy mezi Poláky. Podle jeho názoru to svědčí o tom, že „vůbec nevěříme funkčním potravinám a výživové hodnotě výrobků, které konzumujeme. Dokázali jsme si namluvit, že abychom měli plnohodnotný život, plnou imunitu a čistou image, musíme jíst doplňky stravy," uvedl.
Nebývale chutný výběr
„Není důležité jen to, co budeme jíst, ale zda to chceme jíst. Nikdy předtím jsme neměli tak snadný přístup k tak chutným potravinám," poznamenala Ciborská. „Kdybychom se při výběru potravin rozhodovali pouze na úrovni fyziologie, tj. reagovali na pocity hladu a sytosti, pravděpodobně bychom neměli ani obezitu, ani nemoci související s výživou."