Joachim Barrande bydlel na Pražském hradě společně s vyhnaným francouzským králem
Foto: Woodward, Henry /Public domain, Wikimedia commons
Původem francouzský stavební inženýr, geolog a paleontolog Joachim Barrande, zakladatel české paleontologie měl tu čest bydlet v sídle českých králů. Ocitl se tam za zvláštních okolností.
Budoucí světoznámý vědec se narodil 11. srpna 1799 v městečku Saugues v jižní Francii. Později v chlapeckém věku absolvoval fakultu silničního a mostního stavitelství na pařížské polytechnice. S velkým zaujetím ovšem rovněž studoval přírodní vědy, snad tehdy ještě netušíc, že se mu stanou později celoživotním údělem a posláním, popisuje příběh známého vědce publikace Cizinci v Praze.
Podle autorů knihy Josefa Hrubeše a Evy Hrubešové se Joachimovi „právě vzhledem k jeho vzdělání a výborným studijním výsledkům dostalo velkého vyznamenání. Byl povolán ke dvoru, aby se stal učitelem a vychovatelem Jindřicha ze Chambordu, vnuka francouzského krále Karla X.“
Francouzský král Ludvík XIV. měl neuvěřitelný apetit. Ale jeden vědec měl apetit ještě větší, snědl…
Červencová revoluce v roce 1830 zbavila krále Karla X. trůnu a ten musel s celou svojí rodinou Francii opustit. Nejprve se usadili ve skotském Edinburghu, ale záhy rádi přijali pozvání rakouského císaře Františka I., aby se přestěhovali do Čech. „Ze Skotska se celý královský dvůr stěhuje v roce 1832 na zámek Buštěhrad a odtud na Pražský hrad,“ popisuje web Muzeum T. G. M.
Osudy královské rodiny nás zajímají z toho důvodu, že spolu s nimi přišel do Čech, na Pražský hrad, kde se exmonarcha s rodinou ubytoval, i Joachim Barrande. V Praze se Barrande postupně seznámil s představiteli českého vědeckého života - s Františkem Palackým, který učil mladého prince němčinu, Josefem Dobrovským, s mineralogy Františkem Xaverem Zipem a Antonínem Fričem, ale též s hrabětem Kašparem ze Šternberka, který nejenže se sám přírodními vědami zabýval, ale byl i štědrým mecenášem.
Joachim Barrande byl v roce 1833 ze svého vychovatelského působení propuštěn, údajně proto, že měl příliš svobodomyslné názory, podle jeho zaměstnavatelů nevhodné pro mysl mladého prince. Barrande se musel přestěhovat z Pražského hradu do domu U Flavínů, nazývaného také U Splavínů na Malostranském náměstí čp. 36 s velkým nástěnným obrazem Korunování Panny Marie na fasádě a stal se v tu chvíli nezaměstnaným.
Přestěhovat Barrandovy svršky byla hračka, ale hromadu knih, papírů a zkamenělin, to už byla dřina.
Tehdy mu pomohla jeho známost s hrabětem Kašparem ze Šternberka, který mu jako stavebnímu inženýrovi nabídl místo hlavního inženýra při stavbě prodloužené pražsko - lánské koňské železniční dráhy do Radnic, do nově otevírané uhelné pánve. Nabídka byla s díky přijata a Barrande tak získal přiměřené existenční zajštění.
Když po nějak době změnil zaměstnání, jako by se kruh uzavřel: stal správcem chambordských statků, které vlastnil Jindřich hrabě Chambord, kterého Joachim v době jeho mladosti vychovával. I toto nové zaměstnání mu poskytlo dostatek času a financí, aby na území středních Čech pátral po zkamenělých obyvatelích dávných moří – tedy i po zkamenělinách trolobitů a další do té doby neznámé fauny. Artefaktů měl plný byt.
V té době se Barrande také přestěhoval, a sice do pětipokojového bytu v nárožním domě čp. 419 na dnešní Vítězné třídě. Dnes je zde umístěna pamětní deska slavnostně odhalená v roce 1969. Její součástí je učencova poprsní busta, pod jeho hrudí je obtisk trilobita.
Zajímavostí je, že Barrandovu domácnost vedla matka básníka Jana Nerudy, Barbora, která jej také učila česky. Barrande si ji velmi oblíbil a říkával ji Babette. Na její počest také nazval jeden z trilobitů Babinka prima. S Barborou Nerudovou se seznámil na Pražském hradě, kde sloužila u vévody Guiche, který sdílel pražský exil s francouzským královským dvorem, jak jsme psali v úvodu.