Být politikem v 17. století nebyla zas tak velká výhra. Johan de Witt by napaden rozzuřeným davem, který ho roztrhal na kusy a snědl jeho ostatky
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Politické postavení sice v 17. století přinášelo blahobyt a peníze, pokud se ale obyvatelé rozhodli, že jsou se svými zástupci nespokojeni, mohlo to dopadnout velmi špatně. Důkazem je násilná smrt Johana de Witta i jeho bratra.
Johan de Witt následoval v politice svého otce
Johan de Witt se narodil v roce 1625. Díky kvalitnímu vzdělání zastával ve Spojených provinciích nizozemských jednu z nejvyšších funkcí města. Šel tak ve stopách svého otce, který byl úspěšným starostou jeho rodného města Dordetchu. Mezi Wittovi největší politické úspěchy patřilo sjednání míru s Anglií v roce 1654. Od té doby se ale udála spousta věcí. Není to ale jen úspěšná kariéra, se kterou je tento politik spojován. Mnohem senzacechtivější je způsob jeho smrti.
V politice byl úspěšný a lidé jej milovali
Witt byl jedním z hlavních odpůrců rodu Oranžských. Stejně jako jeho otec, i on tento rod nikdy nepodporoval. Dokonce ihned po svém zvolení v roce 1654 prosadil zákon zakazující rodu Oranžských možnost získat vysoké státní funkce. Witt měl v rukou obrovskou moc. Nutno připomenout, že Nizozemsko, konkrétně Amsterdam, byl středem světového obchodu a také asijské obchodní cesty. Nizozemská republika tak za těchto dob byla jednou z nejvlivnějších mocností celé Evropy.
V roce 1672 se ale obyvatelstvo obrátilo proti němu
Rok 1672 byl pro Witta osudový. Právě zuřila francouzsko-nizozemská válka vedená proti samotnému králi Ludvíku XIV. Protože došlo ke spojení válečných sil Anglie a Francie a protože Nizozemsko nemělo dostatek vojenských sil ani vybavení, došlo k fatálním výsledkům. A právě za smrt spousty nizozemských vojáků nesl podle lidu Witt největší zodpovědnost. I přesto, že byl ve své funkci téměř dvacet let, obyvatelstvo s ním začalo mít díky tomuto neúspěchu jasné plány. Do děje se dostala nová postava. A sice Vilém III. z rodu Oranžských. Ten byl považován za silnějšího a schopnějšího vůdce, než byl Witt. Okamžitě poté, co se dostal k moci, nechal zatknout a odsoudit Wittova bratra Cornelia. Když ho chtěl jít Johan de Witt navštívit, již na něj byla připravena past.
Těla měla být rozřezána a snědena
A sice dav rozzuřených lidí nespokojených s výsledky jeho práce. Rozzuřená skupina vběhla do vězení a začala obtěžovat oba z bratrů. Vytáhli je z vězení ven a na veřejné šibenici uprostřed města je pověsili za nohy. Oba bratři byli vysvlečeni do naha. Zuřivý dav pak muže dravě roztrhal na kusy. Traduje se, že ti, kteří neměli odvahu ubližovat živým, po smrti bratrů z těl ořezávali slabé plátky, které poté po městě prodávali.