Johanka z Arku - mezi odvahou, vírou a psychickými problémy
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Jméno Johanka z Arku dodnes rozpoutává diskuze, a to byla tato nebohá dívka upálena v roce 1431. Její činy způsobily, že se na ni nedá zapomenout. Ale byla to odvaha, víra nebo spíše psychické potíže, které Johanku postavily do čela francouzských vojsk?
Hlasy v hlavě přivedly Johanku před nekorunovaného francouzského krále
Zprvu nic nenasvědčovalo tomu, že by byla Johanka z Arku, dcera farmáře, něčím zvláštní. Hlasy v její hlavě, které celé její hrdinství započaly, se u ní začaly objevovat ve 13 až 14 letech. Johanka začala svých rodičům a později i široké veřejnosti tvrdit, že ji hlasy andělů a světců posílají zachránit Francii, konkrétně osvobodit město Orléans (odtud pochází její další označení Panna Orleánská). Jenže přesvědčit všechny okolo, že by právě křehká čtrnáctiletá dívka mohla Francii spasit před Angličany v jejich stoleté válce, bylo velmi těžké.
Hlasy v hlavě však byly neodbytné, a tak se Johanka dostala až před dosud nekorunovaného krále Karla VII., kterému slíbila, že když ji postaví do čela jeho vojsk, pomůže mu dostat se do Remeše na potřebnou korunovaci (to bylo kvůli obléhání města Angličany v tom čase nemožné). Jenže ani král ani jeho okolí mladé dívce moc nevěřili. Jak by mohla nezkušená a negramotná dívka způsobit zvrat v situaci, která se zdála být beznadějná? Možná právě proto, že se francouzská armáda nacházela v úzkých, se nejspíš král Karel VII. rozhodl chytat se každého stébla. Po tom, co Johanku vyslechli představitelé církve a jiní odborníci, jí bylo umožněno postavit se do čela francouzské armády.
Zoufalá situace francouzské armády nejspíš vedla k tomu, že mohla prostá a v boji nezkušená dívka Johanka z Arku obléknout zbroj, do ruky vzít meč a postavit se do čela francouzské armády, které pomohla osvobodit francouzské město Orléans.
Johanka z Arku motivovala francouzské vojáky
V čele s Johankou z Arku se francouzské armádě nakonec přece jen podařilo osvobodit město Orléans. Avšak stoletá válka mezi Francií a Anglií tímto neskončila. Johanka v bojích pokračovala. I nadále se stavěla do čela francouzských vojáků a svou odvahou je hodně motivovala. Zatímco někteří vyobrazují Johanku jako velkou bojovnici, která neváhala tasit meč, historici se shodují na tom, že Johanka plnila spíše roli maskota a motivátora. Ať už to byl jakkoliv, dělala to dobře. Dokonce existují zvěsti o tom, že Johanka muže v armádě často peskovala, a dokonce ve jménu božím vyhnala zástup prostitutek, který se spolu s armádou vlekl.
Co bylo Johance často vyčítáno, bylo její oblékání mužských šatů a krátké vlasy. To bylo v té době velice neobvyklé a bylo to považováno za kacířství. Johanka tak ale činila z velmi prostého důvodu. S mužskou podobou nepřitahovala tolik pozornosti a chránila se před sexuálním obtěžováním ze strany mužů své vlastní armády.
Král se jí nezastal a byla upálena jako čarodějnice
I přesto, že Johanka z Arku Francii pomohla k porážce Anglie, o pár let později se k ní samotná Francie obrátila zády. Říká se, že se postupně znelíbila hlavně církvi, šlechtě, ale dokonce i samotnému králi Karlovi VII. Ten ji prý schválně zadával stále více obtížnější úkoly a doufal, že v bitvách zahyne. Johanka ale vždy jako zázrakem z bojů vyvázla. Těžce zraněna byla celkem dvakrát, jednou šípem do ramene, podruhé do stehna. V roce 1430 však byla Johanka v bojích zajata a v Anglii pak vězněna a následně obviněna z kacířství a čarodějnictví. Celý proces vedl k jejímu upálení na hranici, které se konalo 30. května 1431 a čemuž přihlížely desetitisíce lidí. Ani král Karel VII., který by jistě mohl nějakým způsobem proces zvrátit, nezasáhl. Teprve až o dvacet let později proces Johanky obnovil, očistil její jméno a Johanka byla prohlášena za svatou.
Odborníci se shodují na tom, že Johanka z Arku mohla trpět psychickými problémy
Později po smrti Johanky, aniž by její hrdinství bylo odsunuto na druhou kolej, se začalo spekulovat o tom, zda byly hlasy v Johančině hlavě opravdu božími hlasy, nebo zdali spíše Johanka netrpěla duševní poruchou. Došli k závěru, že vzhledem k onemocnění tuberkulózou, které v mladém věku prodělala, mohla trpět bipolární poruchou, mozkovými lézemi nebo schizofrenií. A takový názor zastávají i odborníci dnešní doby. Přitom ale fakt, že mohla být Johanka z Arku blázen, nic neubírá na jejím hrdinství, které v bojích proti Anglii prokázala.