Jurij Gagarin: Jméno, které budou lidé znát i za tisíc let

Jurij Gagarin: Jméno, které budou lidé znát i za tisíc let

Foto: Public domain, Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Jen těžko bychom hledali někoho, kdo v životě neslyšel o Juriji Gagarinovi. První člověk, který se kdy podíval do vesmíru, je legendou. Kolik toho o něm ale vlastně víme nad rámec toho, že šlo o prvního člověka v kosmu?

Kdo byl Jurij Gagarin

Jurij Alexejevič Gagarin se narodil 9. března 1934 v Sovětském svazu, konkrétně ve Smolenské oblasti. Po druhé světové válce, jejíž část strávila Gagarinova rodina pod německou okupací, se Jurij vyučil slévačem. Díky svému velmi dobrému prospěchu ale mohl pokračovat na průmyslové škole.

I v dalším studiu byl velmi úspěšný a školu navíc výborně reprezentoval ve sportu. Již v této době se Gagarin nadchnul pro létání a v roce 1955 začal výcvik na stíhacího letce. I přesto, že se při výcviku nevyhnul některým chybám, nakonec prospěl s vyznamenáním. Zásadní zlom však přišel pro Gagarina v roce 1957.

Gagarin kosmonautem

V padesátých letech již zuřila studená válka naplno a Sovětský svaz soupeřil se Spojenými státy i v dobývání kosmu. Obě země se snažily vyvíjet raketové motory a využít je pro vynášení prvních sond na oběžnou dráhu Země. Bylo ale jasné, že hlavním cílem je člověk ve vesmíru. Obě země proto začaly vybírat své první kosmonauty, resp. astronauty.

V Sovětském svazu byly nakonec vybrány dvě desítky vojenských pilotů a jedním z nich byl i Jurij Gagarin. Kromě vynikajících pilotních schopností, psychické odolnosti, perfektního zdravotního stavu a podobných charakteristik na ně byl kladen i jeden další požadavek. A byl to právě tento požadavek, který z Gagarina velmi pravděpodobně učinil kosmonauta: maximální výška 175 cm. Jurij Gagarin byl totiž malý, měřil jen 157 cm, oproti většině dalších pilotů sovětského letectva tak měl velkou výhodu.

Stejně jako jeho kolegové, i Gagarin procházel náročným trénink nejrůznějšími testy. Hodnocen byl jeho vysoký stupeň intelektuálních schopností, pozornost věnovaná detailům, velmi dobrá představivost, rychlé reakce a schopnost provádět matematické výpočty i pod tlakem. Posouval se tím v žebříčku nejvhodnějších kandidátů pro první let.

Reklama

Gagarin ve vesmíru

Dne 12. dubna 1961 seděl Jurij Gagarin v lodi Vostok-1 na vrcholu nosné rakety na kosmodromu Bajkonur v dnešním Kazachstánu. Po jeho slavném „Poyekhali!“ (jdeme na to) jej raketa vynesla na oběžnou dráhu Země. Ve vesmíru strávil Gagarin asi hodinu předtím, než Vostok znovu vstoupil do zemské atmosféry.

Gagarin několikrát ztratil spojení se Zemí, jinak ale let probíhal bez větších problémů. Když potom skutečně přistál, z kapsle vystoupil jako mezinárodní celebrita a jeden z nejznámějších lidí na světě.

Další život Jurije Gagarina a osudná havárie

Jurij Gagarin se do vesmíru již nikdy nepodíval. Byl sice v záložníkem Vladimira Komarova pro let Sojuz-1 v roce 1967, šlo ale spíš o symboliku. Sovětský svaz si Gagarina hýčkal jako jednu ze svých nejcennějších „značek“ a nehodlal riskovat jeho ztrátu. Gagarin musel ale z tohoto důvodu plnit prakticky neustále nějaké propagandistické úkoly, účastnil se jednoho turné za druhým a ztratil jakékoliv soukromí. To se nevyhnutelně podepisovalo na jeho psychickém stavu. Gagarin alespoň ale mohl stále létat. A právě to se mu stalo osudným. Dne 27. března 1968 vyrazil na cvičný let s instruktorem Vladimirem Seryoginem.

Co přesně se při letu stalo, není dnes známé. Jisté je, že Gagarinovo letadlo havarovalo a oba muži přišli o život. Teorií o příčině nehody byl a je nespočet. Nechybí úvahy o Gagarinově opilosti, o sebevraždě, ale ani konspirační teorie o tom, že jej nechalo odstranit komunistické vedení.

Ať již je pravda jakákoliv, jedna věc je nezpochybnitelná: Jurij Gagarin byl prvním člověkem ve vesmíru a již navždy tak bude připomínán. I v době, kdy lidé zapomenou jména všech ostatních, to Gagarinovo se bude skloňovat ve všech pádech. Zařadil se tím vedle Kryštofa Kolumba nebo třeba Alexandra Makedonského.

Reklama
Zdroje článku:
Reklama