Kámen Benben je posvátný artefakt. Podle jedné legendy stojí za stvořením Země
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Starověký Egypt byl jednou z nejvýznamnějších a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě. S touto civilizací je spjata nejen historie, ale také věda a výzkum. Když mluvíme o vědě, je dobré zmínit kámen, který je mytologickým artefaktem objeveným právě ve starověkém Egyptě.
Kámen Benben
Jedná se o mytologický artefakt, který byl objeven ve starověkém Egyptě. Kámen je údajně držen ve svatyni uvnitř ohrady chrámu Heliopolis (Dionýsův chrám, který se nachází v Heliopolis v římské Fénicii, v Baalbeku v moderním Libanonu), který byl zasvěcen božstvu Atum (uctívaný kult ve starobylém náboženském centru v Iunu). Tento kámen je také architektonický termín pro vrchol obelisku, nebo vrcholný kámen umístění na vrcholu pyramidy.
Legenda o stvoření Země
Tento kámen můžeme znát také pod názvem „pyramidion“. Jeden z příběhů vypráví o Atumovi (uctívaném božstvu) a pochází z Heliopolisu. Podle tohoto příběhu byl Atum stvořitelem celého vesmíru, protože na počátku nebylo nic než zmatek a temnota. Pahorek Benben se vynořil náhle z temných vod a na jeho vrcholu stál právě Atum. Název toho posvátného kamene je proto spojen se slovem „weben“ (vstát).
Další verze
Šu a Tefnut
Jedna z dalších verzí uvádí, že šlo o prvotní pahorek, na kterém Atum přistál. Po přistání se kolem sebe rozhlédl a spatřil jen tmu a chaos. Uvědomil si, že je úplně sám, a začal tvořit svět, aby měl nějakou společnost. Zdroje uvádí, že první bytosti vznikly Atumovou masturbací. Prvními bytostmi byly Šu (staroegyptský bůh vzduchu, světla a života) a Tefnut (staroegyptská bohyně vlkosti, vlhkého vzduchu, rosy a deště).
Atumovy slzy
Mluví se také o formě plození, kdy Atum souložil se svým vlastním stínem. Když pak začal Atum po svých dětech pátrat, vyndal si oči a dal jim za úkol oba bohy najít. Šu i Tefnut se vrátili k otci i s jeho očima, ze kterých Atum jen otřel slzy. Jakmile slzy dopadly na Benben, zrodili se první lidé.
Posvátná relikvie
Podle dalších pramenů byl Benben posvátnou relikvií a byl nalezen v nejhlubší svatyni Heliopolisu. Původně ho uctíval Atum jako hlavního boha celého egyptského panteonu. Bylo prohlášeno, že se jednalo o vzpřímený kámen s kulatým vrškem. Později bylo poukázáno na skutečnost, že i ostatní chrámy slunce mají své vlastní Benbeny.
Dochované Benbeny
Pyramidiony přežily dodnes a dají se najít v četných muzeích. Jedním z příkladů je kámen, který se původně nacházel na pyramidě Amenemheta III. Aktuálně ho lze najít v muzeu v Káhiře. Nejstarší kus pochází z počátku 4. dynastie (Červená pyramida krále Snofrua v Dahšúru). Vrcholek obelisku je poprvé archeologicky doložen z dob 5. dynastie v Abúsiru.
O Benbenu se zmiňuje mnoho starověkých i novodobých textů. Archeologové nedokáží přesně zjistit, jak to ve skutečnosti bylo. Egyptologové se domnívají, že tajemný kámen považovali Egypťané za prvotní pahorek a upomínku na stvoření světa. Český záhadolog Arnošt Vašíček připomíná, že Benbenu se také někdy říkalo nebeská komora a hraje roli v mýtu o slunečním bohovi Re.