Dlouze žvýkaly Inuitky kůže na boty. Na lov tuleňů z tulení kůže, na soby ze sobí, aby se kořist neurazila
Foto: Leoboudv / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs
Kamiky jsou ručně vyráběné boty, které nosí Inuité od nepaměti. Vyrobené jsou z karibu (sobí) nebo tulení kůže. Tradičně je šijí inuitské ženy a postup se předává ze starších na mladší švadleny. Proces výroby kamiků je zdlouhavý a začíná přípravou zvířecí kůže.
Tradičně se karibu nebo tulení kůže žvýká, dokud nezíská správnou pružnost a tvar. „My Inuité pořád žvýkáme. Žvýkáme, žvýkáme, žvýkáme," říká s úsměvem pro web kanadského rádia CBC Annie Bowkettová, Inuitka žijící nyní v americkém Winnipegu. „Díky žvýkání je kůže karibu širší a delší,“ dodává. Svůj talent na ruční výrobu tradičních inuitských oděvů využívá Bowkettová ve své malé domácí dílně, kde šije původním způsobem parky, rukavice a kamiky z karibu a tulení kůže.
Pevná nit a steh jsou základ
Protože je kůže silná, švadleny tradičně používaly kostěné jehly, ale nyní se již používají silné kovové jehly. Při práci se silnou kůží je zapotřebí velké šicí zručnosti, síly a trpělivosti, protože je velmi důležité, aby byl steh pevný. Tradičně ženy používaly jako nit zvířecí šlachy, dnes však švadleny používají voskové nitě, popisuje web Proudlyindigenouscrafts.com.
Sob polární (sob arktický) nebo karibu (jelen karibu) je volně žijící přežvýkavec z čeledi jelenovitých, který se vyskytuje v subpolárních až polárních částech severní polokoule. Zatímco euroasijská forma se označuje jako sob, v Severní Americe je druh znám pod názvem karibu (caribou).
Kamik, na kterém Bowkettová pracuje, je vyroben z nohou karibu. Říká, že na výrobu jednoho páru kamiků jsou potřeba dva karibuové - tedy osm nohou, protože nohy zvířat jsou velmi hubené. Dámské kamiky jsou delší než mužské a sahají nad kolena; často jsou natřeny na červeno, a le bývají také modré, fialové a bílé. Na přední stranu je našit vyšívaný pruh, sahající až dolů, popsal inuitské sněhule polární badatel Fridtjof Nansen v knize ŽIVOT ESKYMÁKŮ.
Několikero vložek do kamiku
Bota kamik sahá do poloviny lýtka. Inuité nosili dvě až pět vrstev obuvi podle toho, co se chystali dělat a jaké bylo počasí a terén. Vrstvy se skládaly z vnitřní bačkory, ponožky neboli vložky, další bačkory/boty a svrchní boty. Speciální vlněné vysoké ponožky neboli vložky do bot se nazývají anglicky duffle socks a jsou stejně důležité z estetického hlediska jako z hlediska udržení nohou v teple. Vyznačují se barevnými, složitými vzory vyšitými v horní části vložky. Vzory jsou často geometrické nebo květinové.
V designu je skryto hodně
V designu a výzdobě kamik je skryt kulturní význam, který prozrazuje informace o rodu, pohlaví, schopnostech a regionálních vztazích návrháře. Například, i když mohou pocházet z různých zeměpisných komunit, tradičně mají mužské a chlapecké kamiky svislé vzory, zatímco ženské a dívčí mají vzory vodorovné.
Úcta ke kořisti pomocí bot
Z funkčního hlediska je kamik lehký. Díky tomu se lovec může na lovu pohybovat tiše během přibližování ke kořisti. Kromě silného vztahu domorodců ke zvířatům prý inuitští lovci věřili, že úspěch lovu závisí nejen na dovednostech, ale i na úctě, kterou loveným zvířatům prokazují. Pro vztah k suchozemským zvířatům platila jiná pravidla než ke zvířatům mořským. Proto, pokud lovili tuleně, nosili kamiky z tulení kůže, a pokud lovili na souši, nosili kamiky z karibu. Dělali to proto, aby se zvířata nebo duchové neurazili. Mělo to také praktický důvod. S kamiky z tulení kůže se lépe lovilo na ledu, protože byly voděodolné, teplé a odolné. Kamiky z karibu se na led nehodily, protože by promokly, ale na sněhu byly teplejší, protože jejich kožešina byla silnější než tulení.
Krása funkčního oděvu
Kamiky jsou oblíbené dodnes. Inuitské ženy je šijí nadále pro své rodiny, inuitští řemeslníci a návrháři zase vyrábějí kamiky, které jsou na prodej na různých internetových stránkách a v menších obchodech. Kamiky jsou názorným příkladem krásy funkčního oděvu vyráběného Inuity, napsal web Proudlyindigenouscrafts.com.