Otec zpěváka Karla Štědrého byl prvním řídícím učitelem. Vysokou půjčku musel umořit za 40 let
Foto: Lada Sitová / Creative commons, CC-BY-SA
„Roční splátka činila tolik peněz, že by se v té době za ně dalo koupit deset dobrých dojnic nebo sedm koní. Počet žáků na začátku školního roku 1934 /1935 byl 173. Na den vyhlášení samostatnosti, byla novostavba školy oficiálně otevřena a předána místní školní radě a učitelskému sboru pod vedením Eduarda Štědrého.“
Zpěvák, konferenciér, podnikatel a také herec Karel Štědrý se narodil (1937) i zemřel v Praze. Pocházel z učitelské rodiny. Maminka si přála mít ze syna inženýra: „Říkala, že je to studium na Vysoké škole železniční hrozně výhodné. Jízdenky, ty že budu mít zdarma pro celou rodinu.“ Její přání realizoval Karel po maturitě studiem na stavební fakultě Vysoké školy železniční v Praze. V oboru železničního stavitelství nakonec dosáhl roku 1960 titulu inženýra; toto povolání ale nikdy nevykonával.
Díky vrozenému talentu a také vlivu staršího bratra Ivana začal již v roce 1953 amatérsky zpívat, zlomovým byl pro něj rok 1958, kdy navázal spolupráci s Jiřím Suchým a Jiřím Šlitrem a vystupoval s nimi v Redutě. Karel Štědrý patřil k zakládajícím členům divadla Semafor, poté působil v Divadle Rokoko, kde na rozdíl od jiných nebyl výhradně pouze zpěvákem, ale spíše zpívajícím hercem. Kromě práce v divadle se prosadil především jako populární zpěvák, z jeho tvorby jsou dodnes legendární duety i sólové písně. Od 60. let patřil k velmi vytíženým umělcem všestranného zaměření, Stovky koncertních zájezdových programů absolvoval s Karlem Hálou a Yvettou Simonovou, dlouhodobě byl konferenciérem orchestru Karla Vlacha. Pod hlavičkou Pražského kulturního střediska účinkoval v řadě estrádních programů, k některým psal i scénáře.
Po sametové revoluci se Karel, jako řada dalších umělců, pustil do podnikání. Vsadil na fenomén nápojových automatů, u nás dosud neznámý, a mimořádně úspěšný start mu zajistil solidní živobytí.
Pan otec, první řídící
Jeho tatínek Eduard se narodil roku 1903, pracoval jako učitel a stal se prvním řídícím učitelem na Obecní škole v Praze 9 – Újezd nad Lesy. Základní kámen ke stavbě byl položen v den Svátku práce 1. května 1934, dokončena byla 9. září téhož roku. Ke vchodu do školy byl zřízen tři metry široký a 53 metrů dlouhý betonový chodník. Jelikož náklady dosáhly 407 912 Kč, vzala si obec u pražské Zemské banky půjčku ve výši 350 000 korun s umořovací lhůtou 40 let. Roční splátka činila 20 545 korun - za tolik peněz bylo možno v té době koupit asi deset dobrých dojnic nebo sedm koní, uvádí novinářka a spisovatelka Stanislava Jarolímková ve své publikaci Co v průvodcích o Praze nebývá 2 aneb 162 pražských zajímavostí.
Před újezdskou školou stával pomník T. G. Masaryka odhalený 28. října 1938, který zhotovil obyvatel Újezdu nad Lesy, akademický sochař Bohumil Zvěřina. Prezidentovu bustu za okupace ukryl a nahradil soškou amorka a na místo ji vrátil roku 1945. O čtyři roky později však komunisté nechali celý pomník odstranit, takže se „stěhoval do úkrytu podruhé" - tentokráte na dlouhých jedenačtyřicet let, až do roku 1990.
Karel zemřel v úterý 7. listopadu 2017. Na místě posledního odpočinku Štědrého leží i ostatky jeho bratra Ivana, který zemřel několik týdnů před ním. Na košířském hřbitově vlastní rodina rovnou dva hroby. „Společnost“ zpěvákovi nebude dělat jen bratr, ale podle Karlova přání i rodiče – tatínek zemřel roku 1984 a maminka o rok dříve.