Karel Veliký mohl podle studie měřit až 192 cm. Vědci z jeho stehenní kosti zjistili mnoho zajímavostí
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Psal se rok 2014, když se vědci po téměř 30 letech shodli, že ostatky objevené v katedrále v německých Cáchách patří franskému králi Karlu Velikému. Jejich výzkum odhalil, jak panovník vypadal a co mu pomohlo získat u lidu takovou autoritu.
Jeden z největších panovníků raného středověku
Karel I. Veliký (742/7–814 n. l.) byl králem Franků a císařem Svaté říše římské. Zasadil se o sjednocení Evropy, která byla roztříštěna po pádu Římské říše, a o upevnění křesťanství na území svého obrovského království. Franská říše za jeho vlády zaujímala oblasti dnešní Francie, Německa, Nizozemska, Itálie a Rakouska. Karel Veliký zde zavedl četné administrativní reformy, jmenoval v každé oblasti říše zástupce, kteří ji spravovali, a každoročně pořádal ve svých sídelních Cáchách valné shromáždění. Období jeho vlády bylo ve znamení prosperity a pokroku a je známé jako karolinská renesance.
Velký reformátor i krutý panovník
Karel Veliký standardizoval váhy, míry a celní poplatky, čímž zefektivnil obchod. Provedl významné právní reformy, zakládal školy, inicioval rozvoj výukových technik, učebních osnov učebnic a stavbu knihoven. Položil základy po pozdější kulturní obrození, díky čemuž je označován jako „Carolus Magnus“ (Karel Veliký) nebo „Europae Pater“ (Otec Evropy). Méně se mluví o jeho tvrdém prosazování křesťanství, kdy konverzi k nové víře vynucoval hrozbou trestu smrti. Jeho vojenské úspěchy byly plné brutality, příkladem je poprava více než 2 500 franských a saských vesnických náčelníků.
Vědci zrekonstruovali jeho impozantní výšku
Zemřel v roce 814 nejspíše na horečku. Byl pohřben v bazilice v Cáchách, kterou si k tomu účelu nechal vybudovat. Místo jeho odpočinu však bylo v historii mnohokrát narušeno a ostatky přemístěny. V minulém století se je archeologové několikrát marně pokoušeli najít, což se podařilo teprve v roce 1988. Karel Veliký byl popisován jako veliký štíhlý muž, který v posledních letech kulhal. Výzkum kostí potvrdil obdivuhodnou výšku, zranění kolenní čéšky a patní kosti odpovídaly kulhání. „Díky výsledkům získaným od roku 1988 můžeme až dnes s velkou pravděpodobností říci, že máme co do činění s kostrou Karla Velikého,“ konstatoval v roce 2014 profesor Frank Rühli, vědec z výzkumného týmu. Trojice vědců ze Švýcarska, Německa a Austrálie provedla rekonstrukci Karlovy výšky na základě jeho levé holenní kosti. Studie zveřejněná v časopise Economics & Human Biology tvrdí, že se jeho výška pohybovala v rozmezí 179 až 192 centimetrů. Průměrná výška muže v karolinské éře přitom byla jen okolo 169 cm.
Netradiční vzhled nejspíš přispěl k jeho úspěchu
Zároveň se ukázalo, že nebyl robustní, nýbrž astenický. Podle odhadů vědců vážil pouze 78 kilogramů. „Je evidentní, že fyzický vzhled Karla Velikého byl pro středověk velmi pozoruhodný, a mohl tak přispět k jeho společensko-politickým úspěchům, protože vysoký vzrůst je – dokonce i dnes – dobře korelován se sníženou úmrtností a nemocností a zvýšeným individuálním socioekonomickým úspěchem,“ uzavřeli výzkumníci svou studii. Dvořan Einhard a Karlův přítel jej popisoval jako vznešeného, neúměrně vysokého, veselého muže s pevnou chůzí, zvučným hlasem, nikoli však tak silného, jak by se úměrně k jeho výšce dalo očekávat.
