Kdo se skrývá pod přezdívkou „zloděj času“, který ukradl 106 cenných hodin

Úřadům se nakonec podařilo vypátrat 96 ztracených hodinek, včetně těch za neuvěřitelných 30 milionů dolarů, které si kdysi objednala Marie Antoinetta, francouzská princezna.

Nevysvětlitelná krádež

Před čtyřiceti lety, přesněji v brzkých ranních hodinách roku 1983, se podařilo dosud neznámému zloději za nepochopitelných okolností proniknout do Muzea islámského umění L. A. Mayera, sídlícího v Jeruzalémě, a odcizit v něm 106 velice vzácných hodin v hodnotě desítek milionů dolarů, s nimiž beze stopy zmizel neznámo kam.

Během prvních dvou desetiletích, které od krádeže uběhly, vyšetřovatelé příliš nepokročili. Zdálo se, že krádež zůstane záhadou, stejně jako identita „zloděje času“. Mezi nejvýznamnější exponáty Muzea, jež byly rovněž odcizeny, patřila i sbírka 55 hodin, vyrobených slavným horologem (odborník na měření času a hodinářství, pozn. red.) Abrahamem-Louisem Breguetem.

Ve sbírce se nacházely i hodinky opatřené kalendářem a teploměrem na míru vyrobené pro sestru Napoleona Bonaparte, Caroline. Breguet, známý pod přízviskem otec moderního hodinářství, se zasloužil o řadu inovací, mimo jiné o tourbillon – doplněk hodinových mechanismů, jenž působí proti gravitačnímu poli a zpřesňuje měření času.

Breguet byl rovněž jakýmsi strážcem neobvyklé objednávky Marie Antoinetty, která si nechala vytvořit mechanicky složité a nákladné hodinky složené z 823 dílků vyrobených ze zlata, platiny a safírů. Jejich výroba však byla natolik náročná, že byly dokončeny až v roce 1827, tedy celých 34 let po popravě francouzské princezny.

Prázdné lahve oblíbeného nápoje

Zaměstnanci Muzea na krádež přišli 17. dubna roku 1983 po příchodu do práce. Tehdejší ředitelka, Rachel Hassonová, se nechala slyšet, že podlaha byla plná střípků skla z vitrín a poškozených zámků.

Vyšetřovatelé nalezli i zbytky balících materiálů, lepících pásek, kartonů, a dokonce i prázdných lahví od Coca-Coly. Odcizeny byly nejen výše zmíněné exponáty, ale také hodiny ve tvaru pistole z 19. století a slavné hodinky „Sympathique“, navržené rovněž Breguetem. Ačkoli byla celá sbírka pojištěná na 700 tisíc dolarů, její hodnota byla podstatně vyšší. Kromě hodin zloděj odcizil i řadu cenných obrazů a další artefakty.

Nečekaný nález

Police byla v koncích. V noci, kdy došlo ke krádeži, hlídali Muzeum dva ostřílení strážníci, kteří tvrdili, že po celou dobu služby byli maximálně ostražití a vinu sváděli na nefunkční poplašný systém Muzea. Množství odcizených exponátů nasvědčuje, že zlodějů bylo více. Okno, kterým údajně do budovy vnikli, bylo však pro dospělou osobu příliš malé.

Úřady nabídly odměnu v hodnotě dvou milionů dolarů, avšak nikdo se nepřihlásil. Místní policie, Interpol, soukromí detektivové i Mosad (izraelská národní zpravodajská agentura, pozn. red.) však pátrali marně až do roku 2004, kdy na rakovinu zemřel známý izraelský zločinec, Naaman Diller, známý také jako Naaman Lidor. V jeho bytě se nalezlo 96 hodinek a řada dalších odcizených exponátů. Osud zbylých je však stále zahalen tajemstvím.