Kdo vlastně byl Michail Gorbačov, vůdce SSSR
Foto: s_bukley / Depositphotos
Že byl Michail Sergejevič Gorbačov (Михаил Сергеевич Горбачёв) posledním generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu a také prvním a jediným prezidentem SSSR, je zřejmě všeobecně známo. Víte však o jeho osobě i něco víc?
Kdo vlastně byl Michail Gorbačov, vůdce SSSR
Jedná se o jednu z mála ruských politických osobností, o nichž stojí za to vědět. Tento sovětský a ruský politik se narodil roku 1931 a zemřel ve svých 91 letech. Otec byl Rus, matka Ukrajinka. Jeho rodinu zastihl v letech 1932–1933 hladomor, k němuž došlo v důsledku Stalinovy politiky kolektivizace zemědělství. Tehdy – kromě jeho příbuzných – vymřela asi polovina vesnice, v níž vyrůstal. Gorbačovův otec bojoval v Rudé armádě, přičemž byl v bojích u Košic těžce zraněn.
Studentská léta M. S. Gorbačova
M. S. Gorbačov byl vzdělaný člověk. Studoval práva na Lomonosovově univerzitě v Moskvě, kde roku 1955 promoval. Během studií se i oženil s Raisou Maximovnou Titarenkovou. V roce 1966 ukončil další studium, a to na Zemědělském institutu, kde byl graduován jako agronomický ekonom.
Období politické kariéry
Do Komunistické strany Sovětského svazu vstoupil ve svých 21 letech. Jeho politickou kariéru zřejmě není nutné popisovat krok za krokem ani které funkce postupně zastával. Důležité je to, že jeho politická cesta vzhůru byla poměrně rychlá a jeho vysoké postavení v nové KSSS mu přineslo řadu příležitostí cestovat do ciziny. Styk s nejvyššími představiteli západních států (NSR, Kanada, Velká Británie) významně ovlivnil jeho politické i sociální názory. Generálním tajemníkem KSSS se stal v roce 1985. Prezidentský úřad převzal roku 1990.
Období jeho vlády je charakterizováno politickými a ekonomickými reformami, které vedly k ukončení studené války a rozpadu Sovětského svazu. Za svou roli v ukončení studené války získal Gorbačov v roce 1990 Nobelovu cenu za mír. Z jeho doby jsou známé tři reformy, které možná znáte, i jako ruské výrazy: foneticky glasnosť, perestrojka, novoe myšlenie.
- otevřenost – tou usiloval o větší transparentnost a zasazoval se o svobodu projevu ve své zemi
- přestavba – ekonomická rekonstrukce celé země měla otevřít ekonomiku Sovětského svazu zbytku světa a povzbudit komunikaci s kapitalistickými zeměmi
- nové myšlení – mělo vést k lepšímu fungování sovětského systému, zejména tedy k jeho určité demokratizaci
Po 70 letech komunistické vlády dokázal premiér Gorbačov zvednout železnou oponu Sovětského svazu. Napětí mezi komunistickým východem a kapitalistickým západem se uvolnilo. Gorbačovovi se podařilo zavést v Rusku novou tržní ekonomiku, privatizaci firem, liberalizaci cen a konec mzdové regulace. Nakonec však jeho reformní úsilí dopadlo jinak, než doufal. V té době vyvolala decentralizace ekonomiky rozpad Sovětského svazu, kterou ostatně on sám už roky předpovídal, neboť za svými zády cítil kroky zrady – zatímco v zahraničí byl uznáván, doma ho mnozí nenáviděli. Roku 1991 Michail Gorbačov rezignoval a na jeho úřad nastoupil Boris Jelcin.
Roky 2019 až 2022 nebyly pro Gorbačovovo zdraví právě nejpříznivější. Po překonaném zápalu plic tu byla latentní hrozba nákazy koronavirem. Zemřel v srpnu 2022 v moskevské nemocnici.
Gorbačov očima demokratů
„Gorbačov je monumentální politik... Nikdy nebyla v Rusku taková svoboda jako na přelomu 80. a 90. let. To je jeho zásluha,“ napsal zkušený ruský novinář Michail Fishman v jedné z mnoha poct, které se po zprávě o jeho smrti začaly rychle hrnout.