Co by se stalo, kdyby zítra explodovala sopka Fuji?
Foto: Sean Pavone / Shutterstock
Posvátná japonská sopka je výjimečná z řady důvodů. Dosahuje do výšky 3 776 metrů, je obklopena pěti jezery, která podtrhují její krásu, a od Tokia je vzdálená zhruba 100 kilometrů. To se může zdát jako dostačující vzdálenost, při výbuchu by to však pro všechny jeho obyvatele mělo zničující následky. Jaké?
Sopka Fudži naposledy chrlila lávu v roce 1707
Je to už dávno, respektive přes 300 let zpátky, co sopka Fudži chrlila lávu a ničila vše, co jí přišlo do cesty, a ohrožovala životy milionů lidí pod sebou. Mohlo by se tedy zdát, že sopka spí a nic tak zničujícího už neprovede. Jenže zdání klame a vulkanologové i další odborníci pro jistotu předběžně odhadují, co vše by se mohlo stát, kdyby sopka Fudži vybouchla třeba zítra. Mohou za to mimo jiné i znepokojivé výsledky různých měření, vyšší tlak uvnitř sopky i její otřesy, které prozrazují, že sopka nespí a její výbuch se klidně může opakovat. Problém je, že nikdo neví, kdy. Ačkoliv existují systémy, které mohou před výbuchem s nějakým předstihem varovat, je tady ještě jiný problém, a to velmi komplikovaná, ne-li nemožná evakuace nejen Tokia, ale i nejbližšího okolí sopky.
Sopka Fuji je stratovulkánem a díky panoramatům, které při pohledu ze všech stran vytváří, se stala ikonou Japonska. Je pro něj však i hrozbou. Spící obr se totiž kdykoliv může probudit k činnosti. To by ohrozilo životy zdejších obyvatel, zničilo jejich majetky, znemožnilo dopravu, komunikaci i následné záchranné práce a v neposlední řadě by to vedlo k ohrožení ekonomiky země.
Co vše sopka a popel z ní ochromí?
Když nepočítáme lávu, která zničí a zapálí vše, co se jí postaví do cesty, a z vrcholu se řítící kameny a půdu, které budou podobně zničující, ve velkém oblasti pod sopkou ochromí sopečný popel a podle výpočtů ho nemusí být ani hodně. Modely ukazují, že už pouhá dvoumilimetrová vrstva sopečného popela by ochromila leteckou dopravu a znemožnila vzlet i přistání strojů. Vrstva popela v tloušťce 2,5 centimetru by pak mohla ochromit silniční dopravu, protože automobily s pohonem dvou kol by jízdu po této vozovce nezvládly.
Tímto by byly znemožněny i všechny záchranné akce. Kvůli sopečnému popelu by se zhoršila i viditelnost, která by znemožňovala lodím vplout do Tokijského přístavu. Zastavily by se vlaky. Docházelo by k výpadkům elektrického proudu, mobilního signálu, popel by měl špatný vliv i na veškerou elektroniku a samozřejmě by ohrožoval lidské zdraví. Kontaminovaný vzduch by vyvolával dýchací potíže a v dlouhodobějším měřítku by mohl poškodit i plíce.
Lidé v postižených oblastech by jen velmi těžko sháněli pitnou vodou a nejspíš by je časem začaly trápit i ztenčující se zásoby jídla kvůli narušení dodavatelských řetězců. V konečném důsledku by kvůli pozastavené výroby a exportu mohla být ve velkém narušena i ekonomika Japonska.