Co by se stalo, kdybychom vstoupili do nové doby ledové?
Foto: Standret / Shutterstock
Co by se stalo, kdybychom vstoupili do nové doby ledové? Vědci, kteří mají díky průzkumům dna oceánů zmapovány předešlé doby ledové, v tom mají jasno. Na Zemi by nastal chaos. Paradoxně díky skleníkovým plynům nám ale doba ledová nehrozí přinejmenším dalších 500 000 let.
Co by se muselo stát, aby nastala doba ledová?
Ačkoliv ve filmech je tomu jinak, vy se nemusíte bát, že by doba ledová začala úřadovat ze dne na den. Na základě zkoumání dna oceánů vědci přišli na to, jak na planetě Zemi vypadaly předchozí doby ledové. Podle jejich výpočtů se na Zemi už asi 2,6 milionu let střídají doby ledové a doby meziledové.
Doby ledové mají trvání zhruba 100 tisíc let a doby meziledové pak 10 tisíc let. Podle pravidelnosti cyklu vědci sice připouští, že nyní by se planeta Země měla opět dostat do doby ledové, zároveň ale hned dodávají, že díky skleníkovým plynům je Země natolik zahřátá, že se příchod doby ledové minimálně oddálil, a to o stovky tisíc let.
Za vznikem doby ledové stojí vždy změna naklonění planety Země na její oběžné dráze kolem Slunce. Ta způsobí, že na severní část polokoule dopadá podstatně méně slunečního svitu. To má pak za následek postupné promrzání této části. Nástup doby ledové spolehlivě poznáte podle toho, že teploty v létě nevystoupají nad bod mrazu.
Severní část planety by se proměnila v nevlídnou ledovou poušť
Co by se stalo, kdybychom vstoupili do nové doby ledové? Tak tahle otázka by mohla být námětem pro řadu katastrofických filmů, ve kterých by se schylovalo k nejhoršímu. Planeta Země by postupem mrzla a hlavní hrdina filmu by musel přijít na to, jak tento tragický osud odvrátit. Ve skutečnosti není příchod doby ledové na pořadu dne a její nástup není nikdy tak rychlý a dramatický, jako tomu bývá ve filmech. Existují však modely, které ukazují, jak by to doopravdy vypadalo.
Ty hovoří především o tom, že především severní části Evropy, Ameriky a Asie by se staly pro lidi neobyvatelnými. Tyto oblasti by byly pokryty ledem a sněhem. Oceány by ustupovaly a kontinenty se spojovaly.
Řeky by měnily své přirozené odtoky a vytvářela by se nová jezera. Lidé z nejhůře postižených oblastí by byli nuceni migrovat na teplejší místa, ani tam by jim však nebylo příliš teplo. Méně prostoru na planetě Zemi by logicky vedlo k bojům o místo a nepokojům. Situace by byla neudržitelná. Lidstvo by přišlo o půdu i možnost pěstování obvyklých plodin. Dobu ledovou by měly možnost přežít jen ty živočišné druhy, které se adaptují.
Skutečná doba ledová by nebyla žádná legrace. Lidé by museli hromadně opouštět své domovy a hledat nová místa pro život i nové způsoby přežití. Vlivem doby ledové by svět dostal úplně novou podobu, než jakou známe dnes.
Jak je možné, že se o minulých dobách ledových tolik ví? Vědcům hodně napovídají v minulosti se hodně měnící hladiny moří, a především pak oceánské sedimenty. Ty mohou vědce vrátit o desítky milionů let zpátky. Vědci také analyzují horniny různého staří a podle toho zjišťují, k jakým změnám a proč v minulosti docházelo.
Pokud máte z doby ledové obavy, můžete si oddychnout. Vědci se dušují, že nic takového v blízké budoucnosti nehrozí. A přispěli jsme k tomu paradoxně my lidé výrobou skleníkových plynů, které planetu Zemi oteplují natolik, že je příchod doby ledové minimálně odložen o stovky tisíc let, ne-li úplně vyloučen.