Když Češi začnou experimentovat, tyto neuvěřitelné výsledky vás ohromí
Foto: shishkin137 / Depositphotos
4 min
Češi se nebojí experimentovat ve všech možných oborech. Česká gastronomie není výjimkou. Pojďme se podívat, jak jsou Češi vynalézaví i v takové činnosti, jako je vaření, ať už jde o spojení gastronomie a vědy, nebo návrat tradičních způsobů úpravy potravin.
Kulinářská věda v praxi
Ve světě se nyní šíří trend molekulární gastronomie. Jde o způsob, jakým se kombinuje věda a gastronomie. O co jde? Jde o využití chemických a fyzikálních procesů, aby jídlo vypadalo, nebo dokonce chutnalo lépe. Můžeme tím vytvořit neobvyklé textury jídla, která vypadají neodolatelně.
Pokud se chcete přesvědčit na vlastní oči, jaký výsledek může vzniknout, můžete v Praze navštívit restauraci Field, která se pyšní oceněním Michelinské hvězdy. Radek Kašpárek, který zde je šéfkuchařem, využívá dehydratace, sférifikace, či dokonce zmrazení dusíkem, aby nás všechny potěšil svými neobvyklými, ale přesto lákavými pokrmy.
Stále častější využití českých potravin
Pro lidi, kteří pracují v restauracích a dalších stravovacích zařízeních, je velmi důležité podporovat místní farmáře a zemědělce. Proto se v poslední době rozjel trend používání pouze surovin vypěstovaných v Česku (a ohledně masa z českých porážek), aby místní zemědělci byli podpořeni co nejvíce. Stejný přístup má i restaurace Eska z pražské čtvrti Karlín, která se právem chlubí, že většina použitých surovin pochází z farem a zahrad v jejím okolí. Nejenže podporuje místní zemědělce, ale také se zjistilo, že odpad je minimalizován, tolik se toho nevyhazuje.
Návrat k tradičním úpravám jídla
Fermentace je tradičním způsobem uchovávání potravin v Česku, která se přestala používat ve velkém měřítku. Nicméně určití lidé se k tomuto tradičnímu způsobu vracejí. Potraviny takto uchované jsou nejen chutnější, ale také obsahují probiotika, která pomáhají našemu imunitnímu systému dobře fungovat.
Jako příklad restaurace, která tento způsob používá, uvádíme La Degustation Bohême Bourgeoise, která se také pyšní Michelinskou hvězdou. Je však pouze jednou z mnoha. Do svých jídel přidává kvašenou zeleninu nebo nabízí i kombuchu, což je fermentovaný nápoj.
Veganská strava, která nabízí živiny potřebné k přežití
Mnoho z nás upřednostňuje vegetariánskou, či dokonce veganskou kuchyni. A restaurace se tomu přizpůsobují, například brněnská restaurace Forky´s nebo pražská Maitrea. Tyto restaurace jsou jasným důkazem, že na rozdíl od všeobecného dojmu se lze najíst z veganské kuchyně a zároveň dodat tělu všechny živiny, které potřebuje. Jejich hlavní ingredience jsou veganské sýry nebo maso vyrobené z rostlinných bílkovin.
O veganství blíže v tomto videu.
Rozvoj vysoké gastronomie
Fine dining je výraz, který zahrnuje jídla, která byla dříve pouze pro pány, jak se říká – pro někoho, kdo si může dovolit něco lepšího. Avšak díky českým kuchařům je cenově dostupná například restaurace Taro v Praze, kde nabízejí luxusní menu za přijatelné ceny. Součástí je také degustační menu. Vděčíme za to mladým kreativním šéfkuchařům, kterým sobeckost neříká vůbec nic.
Spojení evropské a asijské kuchyně
Fusion kuchyně je výraz, který zahrnuje spojení více druhů kuchyní do jedné. Díky tomu vznikají nové a velmi chutné recepty. My Češi jsme v tomto ohledu přeborníky – vždy vymyslíme nové recepty, ze kterých vznikají skvělé pokrmy. Například šéfkuchař Paul Day, který vede restauraci Sansho v Praze, spojuje evropské a asijské techniky a suroviny, díky čemuž můžeme my, Češi, ochutnat nové chutě a pochutnat si na nich.
Kulinářské soutěže
Peče celá země nebo MasterChef Česko. Tyto kulinářské soutěže neexistují pouze u nás, ale přispívají k popularizaci gastronomických inovací a dokážou inspirovat každého z nás. Šéfkuchaři se stávají celebritami a mohou nám předávat své bohaté zkušenosti. Tento trend zvyšuje zájem o vaření i u těch z nás, kterým samotné vaření připadá nudné.
Experimentování v pivovarech
My Češi jsme celosvětově známí jako velcí konzumenti piva. Zejména menší pivovary zkoušejí nové recepty, aby jejich pivo chutnalo co nejlépe. Ovšem i tradiční pivovary, například Pilsner Urquell či Budweiser Budvar, experimentují s chutěmi. Pivovary přidávají příchutě ovoce nebo koření do svých piv, a tak vznikají chutě, které si vždy najdou své zájemce mezi konzumenty.