Objevíte-li na zahradě nahnědlý „kaviár", urychleně jej zničte
Foto: germansilk100.yahoo.de / Depositphotos
Hromádka malých průhledných kuliček tam leží přes zimu až do jara, dokud se z nich nevylíhnou drobné larvičky. Budoucí krvelačné přenášeče nemocí byste si na své zahradě neměli nechat, natož hýčkat.
Jsou známou skupinou ektoparazitů lidí i zvířat a jejich medicínský význam spočívá především ve schopnosti přenášet různá infekční onemocnění. Klíště naklade v průměru 2000 vajíček. Pokud je najdete na hromádce u vás na zahradě, měli byste je odstranit ještě před vylíhnutím larev. Jak ale můžeme co nejrychleji objevit „hnízda“ klíšťat?
Životní cyklus klíšťat zahrnuje 4 vývojová stádia – vajíčko, larvu, nymfu a dospělce. Pro přechod do následujícího vývojového stádia, a také pro rozmnožování je nutné sání krve na hostiteli.
Na podzim si samičky klíštěte vyhledávají vhodné místo a nakladou tam kolem 2000 vajíček. Hromádka malých průhledných kuliček tam leží přes zimu až do jara, dokud se nevylíhnou drobné larvičky. Protože se z nich vyvinou krvelační přenášeči nemocí, jež na své zahradě nechcete, měli byste mít oči dostatečně otevřené na hledání hnízd těchto roztočů.
„Klíšťový kaviár“ lze nalézt na tmavých, vlhkých místech zahrady.
Takzvaná exofilní klíšťata se pohybují volně v prostředí a na své hostitele čekají na vegetaci (v úrovni odpovídající velikosti hostitele, maximálně však v řádech nižších desítek cm nad úrovní povrchu) nebo je přímo aktivně vyhledávají. Rozmnožování probíhá u většiny druhů na hostiteli. Po páření samice sají krev, odpadávají a za určitý čas kladou vajíčka v prostředí. Vajíček sice naklade samice několik stovek až tisíc, dospělosti se však dožije pouze malé procento z nich. Samci na hostitelích vyhledávají samice a krev sají jen zřídka a krátkodobě.
Ve střední Evropě jsou klíšťata zastoupena rody Ixodes, Dermacentor, Haemaphysalis, Hyalomma a Rhipicephalus. Klíšťáci jsou zastoupeni pouze rodem Argas. Nejběžnějším druhem klíšťat, nejen v Německu, je klíště obecné (Ixodes ricinus) - nezaměňovat s kůrovcem žijícím v kůře. Tento druh je hlavním přenašečem klíšťové encefalitidy, kterou způsobují viry, a lymské boreliózy, která je způsobena bakteriemi.
Samičky klíštěte obecného pokrývají svá vajíčka voskovou ochrannou vrstvou - lesklé útvary se také vhodně označují jako „klíštěcí kaviár". V prostředí lidí a domácích zvířat jsou však všechno, jen ne žádoucí. Ačkoli parazit dává přednost životu v lesním podrostu a houštinách se zvýšenou vlhkostí, cítí se jako doma i v trávě a keřích na zahradě.
Hnízda najděte a efektivně zlikvidujte.
Stejně jako vajíčka slimáků a hlemýžďů se i hnízda klíšťat se světle hnědými až černými vajíčky nacházejí v podobě malých hromádek na tmavých a vlhkých místech v zahradě, kde vajíčka tak rychle nevysychají. Zejména pod listím, květináči, dřevem nebo kameny. Vzhledem k tomu, že klíšťata a jejich vajíčka jsou velmi houževnatá a voda, drcení ani extrémní chlad jim nemohou příliš uškodit, je třeba snůšku odstranit v rukavicích a s ruční lopatkou. Hnízdo lze nyní umístit do alkoholu, který vajíčka usmrtí, nebo je v uzavřeném vakuovém sáčku vyhodit do odpadu.
Abyste omezili šíření klíšťat na zahradě, pomáhá udržovat trávník kratší pravidelným sekáním, pletím a stříháním keřů. Listí by se nemělo nechávat ležet na trávníku.