Jeden z nejkrutějších Němců: Philipp Adolf poslal na hranici stovky lidí, dětí i svou rodinu. Vypuklo davové šílenství
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Během jednoho z nejdelších soudních procesů v evropských dějinách poslal na hranici více než 900 lidí. Patřil k nim i jeho vlastní synovec, devatenáct katolických kněží a mnoho dětí ve věku od čtyř do čtrnácti let. Byl jednou z nejkrutějších postav Německa 17. století - Philipp Adolf von Ehrenberg, kníže a biskup z Würzburgu.
V 17. století zachvátilo bavorské město Würzburg davové šílenství vedoucí až k soudům a hromadným popravám. Všechny nařčené osoby byly obviněny z obcování s démony, dozvídáme se z knihy Průvodce po mystických místech světa autorky Sarah Bartlettové.
Philipp Adolf (1853-1631) pocházel z rodu pánů z Ehrenbergu, jejichž rodovým sídlem byl hrad Ehrenberg nedaleko Heinsheimu nad Neckarem. Jeho otec Johann Heinrich von Ehrenberg byl ženatý s Margarethe, sestrou würzburského knížete-biskupa Julia Echtera von Mespelbrunn. Na otcově náhrobku je Philipp zobrazen vedle svých rodičů a Spasitele jako jedno z osmi dětí.
Na vývoj mladého Philippa měl rozhodující vliv jeho strýc Julius Echter von Mespelbrunn. Poté, co se jeho starší bratr Peter von Ehrenberg vzdal církevních beneficií, vstoupil Philipp do duchovního stavu. Roku 1623 byl zvolen knížetem-biskupem ve Würzburgu.
Tvrdá rekatolizace
Kníže-biskup vedl tvrdou rekatolizační politiku. Jeho jméno je zároveň spojeno s čarodějnickými procesy ve Würzburgu, které vyvrcholily v letech 1626-1630. Masová hysterie se vymkla kontrole, když začaly jednotlivé rodiny jedna druhou obviňovat z uctívání ďábla a čarodějnictví.
Soudobý pamflet popisuje, že v letech 1629 a 1630 bylo v diecézi upáleno více než 900 údajných čarodějnic. Tyto počty obětí nelze ověřit z jiných zdrojů, badatelé je však považují za autentické. hony na čarodějnice postihly lidi všech společenských vrstev: vedle obyčejných lidí byli upalováni i šlechtici, radní a starostové. I když na základě pramenů nelze sestavit kompletní statistiku, lze výzkumem doložit minimální počty obětí pro určité skupiny. Celkem 48 prokázaných obětí lze identifikovat jako duchovní a absolventy univerzit, 26 prokázaných obětí byly děti a nejméně čtyři oběti patřily ke šlechtě.
Jako první byli popraveni nejvyšší představitelé církve spolu s nejpůvabnějšími ženami a dívkami, z nichž mnohé byly vinny pouze tím, že se usmály na někoho cizího. Řada lidí, včetně tuláků, byla upálena na hranici jenom proto, že nedokázali říct, kde byli a co dělali po nocích v nedávné době.
Zdánlivě spořádaným Würzburgem otřásly soudní procesy související s čarodějnictvím.
Pokud si na konkrétní noc nedokázali vzpomenout, byli obviněni z obcování s ďáblem. Obvinění se šířila po celém kraji a došlo i na ty nejbohatší - do ďáblovy sítě byli stahováni lidé ze všech vrstev společnosti, od řádných křesťanů přes kupce až po ženy, které žily samy.
Jeden bohabojný muž, který přihlížel strašlivým popravám mnoha dětí, tvrdil, že ďábel sloužil černou mši pro osm tisíc lidí na místě jménem Fraw-Rengberg. Ďábel se tam podle něj objevil v záři plamenů a oblaku kouře a začal na dav oddaných uctívačů dávit slupky z tuřínů. Lidé se prý vrhali na kolena a všichni chtěli ďáblovu eucharistii ochutnat.
Masové pronásledování čarodějnic ve würzburské diecézi za Ehrenberga pravděpodobně ukončilo až rozhodnutí císařského komorního soudu. Ale teprve až smrt Philippa 16. července 1631 ukončila rozsáhlé zabíjení nevinných.