Kolibříci jsou nejen zdatnými letci, jejich druh skrývá spoustu jedinečností z celé zvířecí říše
Kolibříci – malí velmi rychlí ptáci, kteří se vyznačují svou barevností a velmi rychlým pohybem křídel. To ale zdaleka není vše.
Druhy kolibříků
Kolibříka říčního zná každý. Ve školách je zařazen do hodin přírodopisu jako ukázkový přiklad druhů kolibříka. Není ale sám, celkem se odhaduje, že existuje až 350 druhů kolibříků. Liší se velikostí, zbarvením a místem výskytu. Čím jsou si všechny druhy tohoto krásného rodu podobné, je pohyb křídel, specifický vzhled, dlouhý a tenký zobák a způsob obživy.
Mezi nejznámější druhy kolibříků patří:
- druh Phaethornis aethopygus (Zimmer, 1950) – kolibřík říční
- druh Phaethornis anthophilus (Bourcier, 1843) – kolibřík světlebřichý
- druh Phaethornis atrimentalis Lawrence, 1858 – kolibřík podrostní
- druh Phaethornis augusti (Bourcier, 1847) – kolibřík tmavotemenný
- druh Phaethornis bourcieri (Lesson, 1832) – kolibřík šídlozobý
- druh Phaethornis eurynome (Lesson, 1832) – kolibřík šupinkohrdlý
Zvláštnosti, nebo spíše jedinečnosti
Kolibřík je nejmenším druhem z rodiny ptáků. Největší kolibřík z Jižní Ameriky měří necelých 20 cm a váží okolo 20 g, nejmenší druh z Kuby naopak měří okolo 5,5 cm a váží zhruba 2 gramy. Pro nezkušené oko tak může být kolibřík zaměněn s jiným druhem živočicha, který vypadá podobně. Často tak tomu je i u nás v Česku, kde se vyskytuje Dlouhozobka svízelová, která má zhruba podobnou velikost jako kolibřík a mává stejně rychle křídly, nicméně se jedná o druh motýla. Pokud budete mít pocit, že jste na kolibříka u nás narazili, bude to právě tento chupatý motýl, jelikož kolibříci ve volné přírodě žijí pouze v Americe, a to na obou kontinentech.
Další zajímavostí je, že se živí pouze nektarem. Má pro sosání z květů rostlin uzpůsobený zobák, který je dlouhý a velmi tenký. Uvnitř zobáku má dlouhý trubicovitý jazyk, kterým nektar nasává.
Co se pohybu týče, mává kolibřík křídli v pohybu, který připomíná číslovku osm. Jedná se o pohyb nemožný zachytit lidským okem. Dokáže totiž během 1 vteřiny mávnout křídli až 80x. Z anglického pojmenování Hummingbird, které se skládá ze slov humming a bird můžeme vyčíst lecos. Své jméno totiž dostal podle zvuku křídel, který vydává – humming. Poslední zvláštností týkající se pohybu je to, že dokáže létat nejen hlavou dolů, ale také pozpátku.
Malý, ale s velikou spotřebou
Let kolibříka je vysoce energeticky náročný – není čemu se divit. V přepočtu k jeho velikosti a množství zkonzumované potravy nám vyjde, že jeden malý kolibřík sní tolik jako 100 slonů. No není to úžasné?