Koloseum vzniklo na původním Neronově paláci. Co všechno se v Koloseu odehrávalo a jak skvěle bylo přizpůsobeno divákům, je až neuvěřitelné
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Původním účelem Kolosea bylo pořádat pohřební hry na počest mrtvých bohatých Římanů. Staří Římané věřili, že rituály lidských obětí potěší jejich pohanské bohy a umožní jim vstup do posmrtného života.
Počátky slavné stavby
Koloseum se nachází východně od římského fóra a nechal ho zbudovat císař Vespasian jako dar římským lidem. Postaven byl v místě patřícím dříve k Neronově paláci, budovaném od roku 64.
Římský Zlatý dům (Domus Aurea) císaře Nerona byl největším palácem, jaký si kdy nechal evropský vladař postavit. V místě paláce vyrostl později chrám, lázně a nové sídlo dynastie Flaviů. Ze zbořených částí Neronova komplexu byl kámen znovu použit i na stavbu Kolosea. V roce 80 našeho letopočtu, syn Vespasiana, Titus, slavnostně otevřel Koloseum sto dny her, včetně gladiátorských bojů a bojů mezi divokými zvířaty. Koloseum bylo největším amfiteátrem ve starověkém Římě. Představovalo nejvýznamnější prostor pro pobavení římských občanů.
Původní konstrukce Kolosea
Koloseum bylo průlomovou stavbou pro období starověkého Říma. Divadla byla obvykle postavena na svahu, ale Koloseum byla volně stojící stavba. Tvar byl kombinací dvou divadel zády k sobě, aby vytvořily zaoblený tvar. Tvar elipsy Kolosea je 189 metrů dlouhý a 156 metrů široký, plocha činí asi 24 000 m2 (6 akrů).
Boje v Koloseu
Koloseum byl oválný amfiteátr postavený ve starém Římě k zábavě římských občanů. V průběhu staletí se do něj vešlo 50 000 až 80 000 diváků, kteří byli před sluncem chráněni masivním výsuvným velariem, známým také jako markýza. Hlavní události pořádané v Koloseu byly souboje, konkrétně bitvy. Lidé byli svědky tisíců vzájemných soubojů mezi gladiátory. Gladiátoři byli obvykle otroci, zločinci nebo váleční zajatci a příležitostně měli možnost bojovat za svou svobodu. V koloseu se konaly také bitvy proti zvířatům, a došlo dokonce i na námořní bitvy. Také, jako mnoho současných sportovních stadionů, mělo koloseum vyhrazená místa v boxech pro bohatou a mocenskou vrstvu společnosti.
Vodní bitvy u Kolosea
Kromě vzájemných soubojů mezi gladiátory, které bavily občany starověkého Říma, se bavil dav předstíranými bitvami v zatopené aréně. Jednalo se o zinscenované bitvy zvané jako naumachiae, které se konaly v místech, která byla díky hypogeu instalovanému o roky později snadno zaplavena. První námořní bitva v Koloseu se konala v roce 80 našeho letopočtu, během slavnostního otevření arény, kdy císař Titus nařídil zaplavit amfiteátr a nechal speciálně navrhnout a vyrobit lodě s plochým dnem, které pluly mělkými vodami. Ačkoli nejsou k dispozici fyzické důkazy o námořních bitvách, existuje několik starověkých spisovatelů, kteří tyto události popisují.
Gladiátoři
Gladiátor – z latinského slova gladius, což znamená meč – byl známý jako ozbrojený bojovník, jehož jediným účelem bylo pobavit lidi v době Římské republiky a Římské říše. Stáli by proti sobě v násilných konfrontacích s jinými gladiátory, divokými zvířaty a odsouzenými zločinci. Většinou se jednalo o otroky, vzešlé z drsných podmínek. Byli chápáni jako sociální vyvrženci a byli segregovaní i po smrti. Někteří z nich však byli dobrovolníci, kteří chtěli riskovat své životy a své právní a společenské postavení. Gladiátoři bez ohledu na jejich původ nabídli publiku ukázku římské bojové etiky a jejich smrt nebo vítězství vzbudilo obdiv a lidové uznání.
Zvířecí zápasy v Koloseu
Zvířecí zápasy v Koloseu, latinsky známé také jako venatio, byly jednou z možností zábavy pořádané v Koloseu. Jednalo se o lov a zabíjení divokých zvířat. Z každého koutu Římské říše přiváželi do Říma exotická divoká zvířata a předváděli hony před hlavními událostmi, souboji mezi gladiátory. Ačkoli ne všechna zvířata byla divoká, většina z nich byla. V aréně se lovci pohybovali mezi lvy, slony, medvědy, tygry, jeleny, divokými kozami, leopardy, krokodýly, kanci, hrochy, divokými psy, a dokonce i králíky.
Císař Augustus měl problémy se svou neřestnou dcerou. Císaři starého Říma měli široké možnosti, jak…
Koloseum v průběhu času
Ve středověku bylo Koloseum využíváno jako kostel, poté jako pevnost dvou významných římských rodin – Frangipane a Annibaldi. Koloseum bylo poškozeno blesky a zemětřeseními, a ještě vážněji vandalismem a znečištěním. Všechna mramorová sedadla a dekorativní materiály zmizely, protože místo bylo více než 1000 let považováno za lom. Zachování Kolosea se začalo brát vážně až v 19. století, s pozoruhodným úsilím vedeným Piem VIII. a v 90. letech byl podniknut projekt restaurování. Dnes je jednou z hlavních turistických atrakcí Říma a ročně ho navštíví téměř sedm milionů návštěvníků. Pravidelně se konají měnící se výstavy týkající se kultury starověkého Říma.