Mohou komáři létat v dešti a za mlhy?
Foto: KPixMining / Depositphotos
Komáři jsou ve výhodě díky nízké tělesné hmotnosti a odolnosti vůči zrychlení. Za určitých podmínek je pro ně však pohyb obtížný, jindy jsou naopak šťastní jako blechy. Jak to má tento dvoukřídlý hmyz s letem v dešti, těsně po něm a za mlhy?
Léto je sezóna komárů. Ať už na balkoně nebo terase, u jezera nebo v lese - komáři se často rojí ve stovkách a čekají na svou další oběť, protože samičky hmyzu se živí krví. Tento hmyz přitahuje zejména tělesný pach. Krev je velmi bohatá na bílkoviny a je nezbytná pro rozmnožování. Jakmile však začne pršet, jste před těmito „létajícími šelmami“ v bezpečí? Mohlo by se zdát, že ano. Komáři jsou však aktivní i za deště, vysvětluje web Welt.de.
Malí, ale odolní
Samička komára žije asi měsíc, samečci však mnohem kratší dobu. Během tohoto omezeného života se snaží vysát co nejvíce krve a naklást co nejvíce vajíček. Ani nepříjemné povětrnostní podmínky hmyzu příliš nenaruší jeho práci. Ani ten nejsilnější liják nedokáže komáry odradit od jejich další krvavé výpravy. Dokonce i kapky, které jsou padesátkrát těžší než oni sami (alespoň u rodu Anopheles), jen na krátkou dobu vyvedou hmyz z míry. Jak je to možné?
Dešťové kapky, i když jsou mnohem větší a těžší, nemohou komárům ublížit. Jak uvádí Welt.de, hmyz je sice na chvíli „masou“ vody stlačen dolů, ale ta se z něj jednoduše skutálí. Důvodem je jejich vysoká odolnost vůči zrychlení. Zrychlení je název libovolného procesu změny rychlosti. Protože rychlost je daná velikostí a směrem, lze zrychlovat dvěma způsoby: měnit rychlost, měnit směr nebo obojí zároveň. Zrychlení je mezi pohybovými veličinami takový „vzteklý drak“.
Podle Weltu „komáři vydrží krátkodobé zrychlení až 300 g, tj. 300násobek gravitačního zrychlení. U lidí však může zrychlení pouhých 14 g vést ke smrti“. I když komára každých zhruba 20 sekund zasáhne dešťová kapka, nezabije jej. Přežije díky své nízké tělesné hmotnosti. „Za tuto odolnost vděčí komáři svému exoskeletu, který tvoří stabilní vnější obal, a nízké hmotnosti 0,2 gramu. Díky tomu se mohou nechat unášet dešťovou kapkou, která na ně přímo dopadne, aniž by se trajektorie a rychlost kapky výrazně změnily.“
Z pádu se však mohou rychle vyprostit a vrátit se do původní letové polohy. Při pádu jsou však stlačeni až o 20 délek těla, proto může být pro komáry nízký let v dešti velmi nebezpečný. Více než tři čtvrtiny všech kapek se však dotknou pouze nohou nebo křídel komárů, což je uvede do pohybu. Často jim stačí pouhá setina sekundy, aby znovu stabilizovali dráhu letu. Vědci byli schopni tento proces vizualizovat pomocí snímků pořízených vysokorychlostní kamerou s frekvencí 4000 snímků za sekundu, uvádí tým vědce Andrewa K. Dickersona.
Mlha není sranda
Mlha je však pro komáry obtížná, uvádí Handeslsblatt.com. Kapičky vody, které tvoří mlhu, narušují jejich orientační systém. Přesněji řečeno, vlhkost brání tzv. vibračnímu kýlu křídel komárů, a ti již nemohou správně ovládat úder svých křídel.
Po dešti pro potomky ideál
Po dešti jsou pro komáry také ideální podmínky. „Pokud se po dešti zvýší teplota, působí teplo také jako urychlovač rozmnožování komářích potomků," říká Eva Gorisová, mluvčí Německé nadace pro divokou přírodu.