Konstantinopole, nové hlavní město Římské říše. Důvodů, proč už jím nebyl Řím bylo hned několik
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Starobylé město Byzantion, postavené v sedmém století př. n. l., se ukázalo být cenným městem jak pro Řeky, tak pro Římany. Protože leželo na evropské straně Bosporského průlivu, pochopil císař Konstantin jeho strategický význam a po sjednocení říše v roce 324 zde vybudoval své nové hlavní město – Konstantinopol.
Konstantin se ujímá vlády
Císař Dioklecián, který vládl Římské říši v letech 284 až 305 n. l., věřil, že říše je příliš velká na to, aby ji mohl ovládat jeden člověk, a rozdělil ji na tetrarchii (vláda čtyř) s císařem (Augustus) a spolucísařem (Caesar). Dioklecián se rozhodl vládnout východu. Mladý Konstantin se dostal k moci na západě, když jeho otec, Constantius, zemřel. Ambiciózní vládce porazil svého rivala Maxentia o moc v bitvě u Milvijského mostu a v roce 312 se stal jediným císařem západu. Když se Licinius v roce 313 n. l. ujal moci na východě, Konstantin ho vyzval, a nakonec ho porazil v bitvě u Chrysopolis, čímž říši znovu sjednotil.
Založení Konstantinopole
Konstantin si nebyl jistý, kde najít své nové hlavní město. O starém Římě nikdy neuvažoval. Pochopil, že infrastruktura Říma upadá; jeho ekonomika stagnovala a jediný zdroj příjmů se stával nedostatkovým. Nicomedia měla všechno, co si pro hlavní město mohl přát – palác, baziliku, a dokonce i cirkus – ale bylo to hlavní město jeho předchůdců a Konstantin se chtěl odlišit. Ačkoli byl v pokušení postavit své hlavní město na místě starověké Tróje, nakonec se rozhodl, že bude nejlepší umístit své nové hlavní město na místě starobylého města Byzantion (Byzantium) a prohlásil, že je to Nový Řím (Nova Roma).
Přednosti Konstantinopole
Město mělo několik předností. Bylo to blíže ke geografickému středu Říše. Protože bylo téměř celé obklopeno vodou, dalo se snadno bránit (zvláště když byl přes záliv umístěn řetěz). Tato lokalita poskytovala vynikající přístav a také snadný přístup do oblasti Dunaje a hranice Eufratu. Díky financování Liciniovy pokladny a speciální dani začal masivní projekt přestavby města.
Budování Nového Říma
Císař Konstantin začlenil některé zbytky starého města Byzantion do budovaného nového hlavního města – Nového Říma – čtyřikrát většího, než bylo původní město. Konstantinopol nechal údajně stavět po vzoru Říma i textů z Bible. Město bylo postaveno na sedmi kopcích (stejně jako Starý Řím) a bylo rozděleno do čtrnácti čtvrtí. Údajně vytyčené samotným Konstantinem byly široké třídy lemované sochami Alexandra Velikého, Caesara, Augusta, Diokleciána a samozřejmě Konstantina oděného v Apollónově oděvu s žezlem v jedné ruce a zeměkoulí v druhé. Město bylo soustředěno na dvou kolonádových ulicích (pocházejících již od Septima Severa), které se protínaly poblíž lázní Zeuxippus a Tetrastoon.
Vybavení města
Křižovatka obou ulic byla označena čtyřsměrným obloukem, tetrapylonem. Severně od oblouku stála stará bazilika, kterou Konstantin přeměnil na čtvercové nádvoří, obklopené několika portiky, v nichž se nacházela knihovna a dvě svatyně. Jižně stál nový císařský palác s mohutným vchodem, Chalskou bránou. Kromě nového fóra se město pyšnilo velkou zasedací síní, která sloužila jako tržiště, burza a soud. Starý cirkus byl přeměněn na památník vítězství. Zatímco starý amfiteátr byl opuštěn (křesťané neměli rádi gladiátorské zápasy), hipodrom byl rozšířen pro závody vozů.
Zásobování města vodou
Jednou z Konstantinových raných starostí bylo zajistit dostatek vody pro občany. Zatímco Starý Řím neměl problém, Nový Řím čelil obdobím intenzivního sucha v létě a začátkem podzimu a přívalových dešťů v zimě. Město potřebovalo spolehlivé zásobování vodou. Bylo zde dostatek akvaduktů, tunelů a potrubí, které přiváděly vodu do města, ale stále existoval nedostatek zásob. K vyřešení problému byla v roce 330 zkonstruována cisterna Binbirderek (stále existuje).
Chrámy
Náboženství nabylo v říši nového významu. Ačkoli Konstantin otevřeně podporoval křesťanství, historici pochybují, zda se skutečně někdy stal křesťanem. Nový Řím by se mohl pyšnit chrámy pohanských božstev (ponechal starou akropoli) a několika křesťanskými kostely. Hagia Irene byl jedním z prvních kostelů, které nechal Konstantin postavit.
Kulturní centrum
V roce 330 vysvětil Konstantin nové hlavní město Říše. Konstantinopol se stala ekonomickým a kulturním centrem východu a centrem jak řeckých klasiků, tak křesťanských ideálů. Jeho důležitost nabyla nového významu s Alaricovou invazí do Říma v roce 410 n. l. a konečným pádem města do rukou Odoakera v roce 476 n. l. Během středověku se město stalo uchovatelem starověkých řeckých a římských textů.