Kontroverzní Lída Baarová - Hitler měl na nočním stolku mou fotku!
Tato kontroverzní žena československé historie se zapsala do dějin jako sen Adolfa Hitlera. Byla dokonce obviněna z kolaborantství, které se ale nikdy neprokázalo. Pojďte se dozvědět více o Češce, která okouzlila tyrana!
Skvělý start herecké kariéry nezůstal Němcům lhostejný
Stejně jako dnes, i v tehdejší době nebylo nemožné proniknout do zahraničí. A byl to právě raketový start herecké kariéry, který Lídě Baarové zajistil pozornost německé filmové společnosti UFA. Musela také těžce dřít a pilně se učit německou výslovnost. Práce přinesla kýžené ovoce a herečka z Československa získala obdiv nejen německých diváků.
Oblíbenost u nacistů vzbuzuje kontroverze
Při natáčení prvního německého filmu s názvem "Barkola" poznala svého pozdějšího milence, herce Gustava Fröhlicha. Při natáčení se ale objevila i nacistická návštěva v podobě samotného vůdce a jeho zástupce.
„Já stála v pozadí, mě to nevzrušilo, nějaký předseda vlády či co, všichni ho chválili. Hitler zůstal jako z kamene, když mě uviděl, a pozval mě k sobě na čaj. Na nočním stolku měl mou fotografii, pak mě pozval znovu, ale Fröhlich mi řekl – Nikam!“
A byl to právě Joseph Goebbels, který Hitlera při návštěvě natáčení doprovázel. Následně začal pravidelně obcházet premiéry a představení a herečce se dvořil. Ta nakonec podlehla a kvůli němu i německé slávě odmítla i americký Hollywood!
Hitlerova pravá ruka měla poměrně benevolentní manželku, který občasné avantýry tolerovala. Při pletkách s československou herečkou ale zasáhla a poprosila přímo Hitlera o pomoc, ten tak mezi milence vrazil klín a schůzky zakázal. Lída Baarová následně hořce litovala, že odmítla nabídky z Ameriky a v roce 1939 musela Německo opustit. V protektorátu pak natočila filmy jako Maskovaná milenka (1940) a Paličova dcera (1941). Následně pokračovala s prací v Itálii.
Obvinění z kolaboranství ji provázela celý život
Čechoslováci na Lídu samozřejmě koukali mezi prsty. Nejdříve pletichy s předními nacisty, následně úprk do Itálie. To vše vedlo k vážným obviněním a soudům.
V roce 1943, krátce po vylodění spojenců na Sicílii, herečka odchází zpět do Prahy. Ani tam ale nevydrží a na konci války utíká. Její cesta skončila v Bavorsku, kde byla zadržena Američany a vyslýchána. Psychický stav jí dovedl až do nervové kliniky v Mnichově, odkud byla v roce 1945 převezena zpět do Prahy a obviněna z kolaborace. Dlouhé vyšetřování ale vinu neprokázalo.
„Nebylo prokázáno, že se obviněná Lída Baarová dopustila udavačství, ani že podporovala nacismus spoluprací s gestapem nebo SD. Její styky s Goebbelsem a Hitlerem nespadají do doby zvýšeného ohrožení republiky. Pokud se stýkala s význačnými německými osobnostmi v době okupace, šlo o to, aby jí bylo umožněno hraní ve filmu…“, řekl tehdy veřejný žalobce.
Na obranu Lídy Baarové je nutno dodat, že její styky s nacisty byly ještě v předválečném období, kdy nebylo okupováno Československo. I přesto se ale potýkala s následnými komplikacemi a postihly ji těžké životní zkoušky. V krátké době po úmrtí matky spáchala sebevraždu její sestra, rovněž herečka Zorka Janů. Ta nebyla vpuštěna do divadla, kde chtěla působit jako herečka. Stalo se tak právě proto, že byla sestrou Lídy Baarové. Přeživší všech hrůz a utrpení byl tak pouze hereččin otec.
Lída se následně provdala za Jana Kopeckého a dále filmovala. Zemřela v roce 2000, a to v rakouském městě Salzburg ve věku krásných 86 let. I když se jedná o částečně kontroverzní postavu naší historie, patří Lída Baarová zároveň mezi nejtalentovanější a nejlepší herečky, které můžeme v tomto směru obdivovat.