V představách Rusů je Krym zosobněním pozemského ráje. Ve skutečnosti z něj udělali „muzeum špatného vkusu“
Foto: Freephotographer / Shutterstock
Představte si poloostrov, kde se potkávají čtyři odlišné kultury a náboženství, a kde se křižují dějiny jako na burzovním trhu. Vítejte na Krymu! Tento fascinující kus země, který je v současnosti v centru bojů i pozornosti, je nicméně víc než jen směsicí kultur; je to také půda národních mýtů a politických svárů.
Jako v tavícím kotlíku se zde dlouhodobě setkávala křesťanská, muslimská, řecká a židovská kultura: antický svět a svět takzvaného Orientu. Od roku 1783, kdy si poloostrov ruská carevna Kateřina II. přivlastnila, se Krym stal ruským „Edenem“ či „jižním rájem". Po tzv. tauridské cestě, této inspekční a triumfální cestě carevny do jižních ruských gubernií v roce 1787, začala systematická ruská kolonizace Krymu a zároveň jeho mytologizace, k níž - kromě jiného - přispěla také „orientální“ krymsko-tatarská kultura, píší autorky brožury Krym v dějinách, literatuře a médiích z edici Věda kolem nás, výzvy a otázky publikované Střediskem společenských činností ve spolupráci se Slovanským ústavem Akademie věd ČR.
Úvodní snímek: Letovisko Gurzuf na Jaltě, poloostrov Krym, fotografie z 20. let 20. století
Ale tady nešlo pouze o idylu…
Krym byl i dějištěm tragických událostí, jako jsou deportace krymských Tatarů a ruských Němců, zavádění ruské „civilizace“. Maxmilián Vološin (ruský básník, překladatel a literární kritik rusko-německého původu, představitel symbolismu) ve 20. letech 20. století popsal podle Vědy kolem nás toto mýtické místo takto: ,,Celý tento Mohamedův ráj je zcela zničen. Namísto nádherných měst z tisíce a jedné noci postavili Rusové několik ubohých újezdních měst podle ruských šablon a částečně v duchu potěmkinského romantismu [...] Tohle muzeum špatného vkusu [...] tak zůstává na Krymu jediným monumentálním pomníkem, ruské epochy".
Pro Rusy však Krym zůstal „exotickým místem“ a magickým spojením s antickou a evropskou kulturou, kde především ruská inteligence měla pocit, že je tak její součástí… A co je na celé věci ještě fascinující? I po převedení pod ukrajinskou správu a pozdější kontroverzní anexi Ruskem v roce 2014 zůstává Krym centrem pozornosti. Je jako magnet, který přitahuje politické i akademické diskuze.
Velmi rychle se Burjati nechali rusifikovat: Pastevci si stavěli nevkusné ruské domy, ale bydleli v…
„Oloupení“ Rusové
Z kdysi rozmanité krymské kultury zbyla historie a pouhý mýtus a postupem času se Krym stal doslova podle autorů brožurky „součástí moderního ruského a sovětského historického vědomí. Když Nikita Chruščov v roce 1954 přiřkl poloostrov Ukrajině, chápali to mnozí Rusové jako křivdu a cítili se oloupeni o svůj ´jižní ráj´. Všechno ale fungovalo stejně jako předtím, socialistické ´budování´, ruský mýtus Krymu i dovolené na pobřeží Černého moře. Teprve s rozpadem Sovětského svazu Rusové Krym jako součást Ukrajiny definitivně ztratili.“
Další události jsou nám již dobře známy - na jaře roku 2014 prezident Putin v rozporu s mezinárodním právem provedl anexi Krymu, kterou neuznala většina nadnárodních organizací včetně OSN. Tím však začala rozhodující fáze nového národního sebeuvědomování Ukrajiny. A pak přišlo napadení Ukrajiny teroristickým Ruskem v únoru 2022.
Krym na stole badatelů
Dokonce i vědci ze Slovanského ústavu Akademie věd České republiky se nemohli vzdát pokušení a věnovali Krymu intenzivní výzkum. Jejich mezinárodní tým se ponořil do všeho, co Krym dělá tak nápaditým: od jeho kulturních a literárních aspektů až po jeho roli v moderní kyberprostorové éře. A všechny tyto nádherné, smutné a komplikované vrstvy Krymu se rozkryly na workshopu v roce 2017, o jehož závěrech se díky české Akademii věd budete moct dočíst i v našich dalších článcích.