Kryštof Kolumbus tak krutě vyhlazoval americké Indiány, že raději páchali hromadné sebevraždy

Od oné osudné chvíle roku 1492, kdy na svobodnou zemi Indiánů vkročila cizí noha, šíří se po celém americkém kontinentu její krvavá stopa – od ostrovů v Karibském moři až do Jižní Ameriky, stejně jako ke kanadským hranicím.

Indiáni byli bojovníky, ale neměli tušení, ba ani představu, o tom, co je válka. Skutečnou válku přivezl do jejich země Evropan. Indiáni nemohli dlouho pochopit, co to je, po čem bílý člověk tak prahne, a kdo vůbec běloši jsou. Jejich bezmezná posedlost po moci a po zlatě byla Indiánům cizí a nepochopitelná. Proto po prvních setkáních s bělochy nastal u Indiánů hluboký otřes, popisuje Mira Holzbachová ve své knize Amerika země Indiánů.

Přátelští hostitelé jako štvaná zvěř

Tragédie začíná už samým Kolumbem, který sice popisoval domorodce jako vlídné, laskavé a přátelské hostitele, pozoruhodně svědomité, věrné, veselé i důvěřivé lidi, žijící v přírodní kráse – avšak přitom, jak se zdá, si vůbec neuvědomoval neslučitelnost tohoto tvrzení se svými skutky, když tyto vlídné domorodce chytal jako zvěř a prodával za otroky do Evropy. Nebo když přiděloval půdu okupantům – s nucenou, neplacenou a doživotní prací Indiánů, uvádí autorka Holzbachová.

Výnosný lov Indiánů

Podobně i Fernán Cortéz začínal jako lovec otroků. Je historickým faktem, že Mexiko bylo jím a jeho lupičskou tlupou objevováno při postupné honbě za Indiány, které pak výnosně prodával do otroctví.

Avšak na ostrovech West Indies, kde Kolumbus přistál, to nebylo jen zabíjení – to bylo úplné vyhlazování domorodců, o nichž tento veliký pirát současně pronášel chvalozpěvy. Domorodci byli nuceni udřít se v otroctví k smrti. Tak hrozný byl jejich úděl, že se rozhodli k hromadné sebevraždě tím, že se raději vzdali potomstva, než aby dopustili, aby se jejich děti rodily do té hrůzy.

Anglicky West Indies či španělsky Indias Occidentales, česky Západní Indie je historické souhrnné pojmenování pro antilské ostrovy a bahamské souostroví, v širším pojetí pak celého amerického kontinentu. Pojem vznikl na počátcích evropské kolonizace Ameriky, když byl Kryštof Kolumbus přesvědčen, že objevil západní cestu do Indie. (cs.wikipedia.org)

Totální likvidace Españoly

Při své druhé výpravě Kolumbus strávil několik měsíců pokořováním ostrova Española, dnešního Haiti. Životní podmínky Indiánů tam byly tak otřesné, že všichni hromadně prchali do hor. Doufali, že nebude-li v zemi nikdo, kdo by nepřítele živil, bude muset zemřít hlady nebo odejít. Tehdy se Kolumbus pomstil tím, že původní obyvatele ostrova zlikvidoval vůbec.

Vražedné vylidnění Karibiku

Podobný osud stihl pak všechny ostrovy v Karibském moři, neboť Kolumbus považoval tyto ostrovy za zbytečně obydlené a vyprodal jejich obyvatelstvo po čtyřech pesos za kus. Toho, kdo mu vzdoroval, dal pověsit nebo upálit, a ti, kteří prchali, byli uštváni a roztrháni zabijáckým psy. Koncem 16. století byly ostrovy West Indies úplně vylidněny, popisuje ve své knize Mira Holzbachová.