Kudlanka nábožná je nejdokonalejší válečník ve světě zvířat

Na první pohled zabiják, který nezná slitování. Kudlanku nábožnou pohání touha po přežití natolik, že se nezalekne ani větších zvířat. Co ji činí tak úspěšnou při lovu? Samotný způsob lovu, který se postupně rozvinul do dokonalosti.

Výdrž, dobrá muška a rychlé zabití. Toto je recept na úspěšný lov podle kudlanek nábožných. Tento většinou zeleně zbarvený hmyz se znatelně protáhlým zadečkem a předními končetinami s trny složenými do pozice připomínající modlení má velký apetit a neustále něco loví. K ulovení kořisti používá již zmíněné přední končetiny a život smolného zvířátka ukončuje kusadly.

Rarita v hmyzí říši

Kudlanky poznáme nejen podle vzhledu, ale také podle jejich chování. Vlastně mají širokou škálu zvyků a návyků, které z nich dělají výjimečné bytosti. Konkrétně hovoříme o těchto výchylkách:

• jsou schopny otáčet hlavou do stran, a to skoro až o 300 stupňů

• jako jediný hmyzí predátor loví můry, loví-li v noci

• dovolí si na mnohem větší kořist, například na myši, hady či kolibříky

• nejen při lovu, ale také pokud se ukrývá, dokáže v jedné poloze nehybně setrvat i několik hodin

• svět kolem sebe vidí v rozměru 3D

• při útěku či útoku se dokáže při skoku ve vzduchu přetočit, aby se vyhnula nečekané překážce, například listu padajícímu ze stromu

• na rozdíl od všeobecného přesvědčení samička při páření ukousne hlavu samečkovi pouze v méně než čtvrtině případů, tyto samičky pak produkují více vajíček než ty, které se tohoto činu nedopustily

• dokáže vycítit echolokaci, kterou produkují netopýři, kteří se potřebují orientovat v prostoru

Lov začíná

Samotný lov začíná výběrem vhodného místa. Kudlanka si vybírá takové lokace, kde zaručeně najde kořist, ale kde nebude tak nápadná. Většinou se pomocí mimiker (zbarvení těla splývající s okolním prostředím) zamaskuje a vyčkává na první nicnetušící oběť, která se rozhodne projít tímto místem. Je velmi trpělivá a teprve až po několika hodinách marného čekání se přemístí někam, kde bude mít větší šanci na úlovek.

Kořist nemusí být nijak blízko, aby kudlanka zaútočila. Tento predátor je schopný skákat, a to poměrně daleko. Je extrémně hbitá, tudíž kořist mnohdy zjistí, že je v nebezpečí, až když je příliš pozdě.

Oběť sežere na svou velikost poměrně rychle. Zanedlouho jí vyhládne a celý proces se opakuje.

Kanibalismus jí není cizí

A to nejen v období páření. Když malé čerstvě vylíhnuté kudlanky nenajdou dostatek potravy, začnou vyhledávat své bratry a sestry a ukojí svůj hlad pomocí nich.

A ještě jedna drobná zajímavost – kudlanky nábožné nikdy nesežerou mršinu. Co si samy neuloví, to odmítají spořádat.

My strach mít nemusíme

Ještě nebylo zaznamenáno, že by kudlanka pokousala člověka, ať už z vlastní vůle, či v případě ohrožení. Nepříjemné trhlinky nám ale mohou způsobit trny na jejich končetinách.