Kukaččí volání je tak silné, že se na něj chytají ptáci i mimo čas rozmnožování
Foto: MarkCauntPhotography / Depositphotos
Většina kukaček vykazuje „klasickou“ rodičovskou péči a stavbu vlastních hnízd. Ale kukačka obecná se tímto procesem nezdržuje. Dokonce mnoho druhů ptáků reaguje na její volání i mimo období rozmnožování, zjistili vědci. Výsledky pokusů byly právě publikovány v časopise Nature.
Typickým rysem kukačky obecné je tzv. hnízdní parazitismus, což znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů. Toto chování je v různé míře známo asi u 1 % ptačích druhů. Kdysi i „naše“ kukačka bývala pečujícím rodičem stejně jako ostatních asi 150 druhů z čeledi kukačkovitých. To bylo ale v době, kdy kukačky byly lesní ptáci tropického pásu, kteří nikam nemigrovali a spořádaně se starali o své potomstvo.
„Kukačka obecná (Cuculus canorus) přiletí z Afriky na konci dubna a pobyde u nás pouhé čtyři měsíce. To je velmi krátký čas, ve kterém by bylo zapotřebí najít si a bránit teritorium, postavit hnízdo, inkubovat vajíčka a po vylíhnutí se ještě nějaký čas starat o mláďata. Nemluvě o tom, že starost o mladé je velmi energeticky náročná a navíc rodiče vracející se pravidelně do hnízda lákají predátory. Zdá se být tedy výhodné, pokud všechny tyto strasti nechá kukačka na bedrech náhradních rodičů, popisuje smysl hnízdního parazitismu web Přírodovědci.cz.
Kukačka navíc nežije s jedním samečkem v páru, ale navazuje během jara krátkodobé známosti s různými samečky.
Vědecko-populární web Science in Poland přišel s novinkou, že ve snaze lépe porozumět tzv. behaviorální ekologii ptáků se vědci z Poznaňské zemědělské univerzity podívali na to, co by se stalo, kdyby kukačky v zimě nemigrovaly na jih, ale zůstaly v Polsku. Behaviorální ekologie je studium ekologického a evolučního základu pro chování zvířat a role chování při umožnění zvířeti přizpůsobit se svému prostředí (vnitřnímu i vnějšímu).
Na základě informací Scientific Reports spadající pod vědecký časopis Nature rozpoznává během období hnízdění a rozmnožování mnoho druhů ptáků kukačku jako hrozbu, protože ta klade vajíčka do jejich hnízd a nechává výchovu svých mláďat právě na nich, na (nedobrovolných) „hostitelích“. Vědci předpokládají, že tito nucení hostitelé budou také reagovat na volání kukaček v zimě, potenciálně jako preventivní opatření k ochraně budoucích hnízdišť.
„Naše zjištění také široce ilustruje fenomén, že živočichové pravděpodobně mají čas připravit se na potenciální problémy,“ říká profesor Piotr Tryjanowski, první autor a iniciátor studie.
Ne každý tuší, že tím, kdo kuká, je vždy samec kukačky.
K ověření této hypotézy provedl tým vědců v zimě 2021/2022 zvukové reprodukční experimenty ve dvou polských regionech - v Podlasí a Velkopolsku. Použili vysoce kvalitní nahrávky volání kukaččích samců a porovnávali reakce ptáků na toto volání s jejich reakcemi na volání holubů hřivnáčů, kontrolního druhu, který pro ptáky nepředstavoval žádnou hrozbu.
Pokusy ukázaly, že na volání kukačky v zimě reaguje řada druhů ptáků. Zajímavé je, že hostitelé kukaček, tedy druhy, které kukačky obvykle využívají, reagovali na toto volání častěji než druhy, které je nevyužívají. Tyto reakce však byly většinou slabé; ptáci se ke zdroji zvuku nepřibližovali, pravděpodobně z důvodu absence přímého ohrožení hnízdišť.
„Zajímavé je,“ říká spoluautor článku profesor Artur Golawski z univerzity v Siedlcích, „že studie neprokázala významný vliv teploty, denní doby nebo průběhu zimy na reakce ptáků, což naznačuje, že reakce na volání kukaček je konstantní chování, nezávislé na těchto proměnných“.
Vědci je považovali za identické, dělí je však miliony let: Záhadné genomy parazitických háďátek se…
Profesor Lukasz Jankowiak ze Štětínské univerzity dodává, že reakce byly silnější u hostitelských druhů, což potvrdilo hypotézu, že volání kukaček je vnímáno jako potenciální hrozba i mimo období rozmnožování.
Autoři zdůrazňují, že tato studie otevírá nové perspektivy pro pochopení chování ptáků. Výsledky naznačují, že volání kukačky v zimě může spustit varovný mechanismus, i když bezprostřední ohrožení hnízdění neexistuje. „Toto chování může představovat evoluční adaptaci ke snížení rizika parazitismu,“ dodávají polští vědci.