Kvíz: Dáma z Elche – Iberská socha ze 4. století před naším letopočtem
Foto: WH_Pics / Shutterstock
Od svého objevu v 19. století se busta Dámy z Elche stala jedním z hlavních symbolů španělské kultury. Dodnes se přitom řadí mezi nejvýznamnější archeologické nálezy novověku. I tak však pro spoustu vědců a odborníků stále představuje záhadu
Budete-li mít v dohledné době cestu do španělského Madridu, můžete navštívit také místní Národní archeologické muzeum. Právě zde se totiž dnes nachází jedinečné umělecké dílo, které dnes veřejnost zná pod jménem Dáma z Elche. Ačkoliv k jejímu objevu došlo teprve nedávno, její příběh se začal psát ještě před začátkem našeho letopočtu.
Příběh nejslavnějšího španělského nálezu
Objev Dámy z Elche
Psal se datum 4. srpna 1897, když osmnáctiletý mladík Manuel Campello, který poblíž španělského města La Alcudia, našel v zemi podivný kámen. Rozhodl se kopat dál, přičemž netrvalo dlouho a odhalil také kamennou bustu. Více než půl metru vysoká socha přitom nebyla v zemi umístěna jen tak ledabyle – okolí ní bylo umístěno také několik desek, které ji měly pravděpodobně chránit. Prostor mezi deskami a sochou pak byl vyplněn pískem z nedaleké pláže u města Elche, podle níž pak socha dostala i své jméno.
Socha cestuje do světa
O týden později přicestoval do La Alcudia francouzský archeolog Pierre Paris, aby se na pozvání městského kronikáře a archiváře Pedra Ibarry zúčastnil divadelního představení Misteri. Součástí scény pak byla i instalace nedávno nalezené sochy. Paris rozpoznal, že by socha měla mít poměrně značnou hodnotu, a proto se rozhodl ji odkoupil za 4000 franků pro pařížský Louvre. Poté se i s ní vrátil do Francie. V muzeu byla Dáma z Elche vystavena desítky let, a právě zde získala své slavné jméno.
Válka a návrat do domoviny
Po začátku druhé světové války byla socha dočasně přemístěna do bezpečí na zámek Montauban u města Toulouse. Následně bylo zahájeno jednání o návratu Dámy zpět do Španělska. K tomu nakonec i došlo, a sice v roce 1941, kdy byla socha vyměněna za několik uměleckých děl, které byly naopak francouzským kulturním dědictvím. Následně se tak stala oficiálním majetkem madridského Museo del Prado.
Přestože byla busta v majetku Španělska, snažili se lidé z Elche, aby byla součástí místní sbírky. Zpět do místa svého objevu se Dáma dostala nejprve v roce 1965, avšak na pouhé dva týdny. Poté se přesunula do Národního archeologického muzea v Madridu. Snahy o návrat pak pokračovaly i v 90. letech, kdy však bylo španělskými úřady namítáno, že by socha nemusela cestu do Elche přežít. Možná však měly jen obavy z toho, že by se Dáma do Madridu už nevrátila. Tyto spory pouze ilustrují kulturní význam této legendární busty jakožto unikátního odkazu španělské historie.
Původ sochy zůstává nejasný
Navzdory velké popularitě je příběh Dámy z Elche i dnes obestřen tajemstvím. Její původ je nejčastěji přisuzován iberské kultuře, přičemž se někteří historici domnívají, že busta zachycuje kartaginskou bohyni Tanit. Objevují se však také teorie, že by Dáma z Elche mohla pocházet z bájné Atlantidy. Na tajemnu pak dále přidává i samotný vzhled – specifická pokrývka hlavy, kterou má Dáma na sobě, prý v sobě může odrážet náznaky pokročilých technologií, kterými mohla kultura, která dílo stvořila, ovládat.
V roce 2011 byla provedena analýza za pomoci elektronové mikroskopie a rentgenové technologie. Ta by měla s jednoznačnou platností prokázat, že jde o originální umělecké dílo, které sloužilo jako starověká urna. Výzkum odhalil také stopy popela obsahující úlomky lidských kostí, které byly datovány podle uhlíkové analýzy na stáří více než 2 500 let. To by potvrzovalo hypotézu o datování do iberské éry. Co když nám však skutečná pravda zůstává i nadále skryta?
