Kvíz: Což takhle dát si… vejce v aspiku. Vzpomeňte si na klasické pochoutky, kterými jste se cpali za socialismu
Mléko v sáčku, Kreolky, okurková omáčka. Pamatujete? Některé z těchto dobrot ještě sem tam ochutnáme, na jiné jsme s vděčností zapomněli a na některé už jen nostalgicky vzpomínáme.
Stravování let minulých
Gastronomie socialistických let byla chudší, než ji známe dnes, výrazně ovlivňovaná neustálým nedostatkem některých surovin. Byla také mnohem konzervativnější. I přes to se podle historika životního stylu Martina France stala na přelomu 50. a 60. let na malou chvíli uznávanou a úspěšnou, neboť dokázala reagovat na aktuální trendy. To se postupem normalizace z dosud ne zcela jasných důvodů změnilo.
Je také pravdou, že některé potraviny byly před rokem 1989 kvalitnější a obsahovaly méně chemických přídavků.
Paradoxní výhodou bylo, že před rokem 1989 nebylo na tyto přídavky, které vylepšovaly kvalitu potravin, dostatek peněz,
zmiňuje Franz. Ke změně došlo až s osmdesátými lety. Naopak na kvalitu masa si dnes nemusíme stěžovat, neboť ta je vyšší a maso méně tučnější. Maso samotné bylo minulým režimem považováno za ukazatel životní úrovně, a proto se jeho zásobování věnovala velká pozornost. Spotřeba masa byla také výrazně vyšší, než dnes. V roce 1989 to bylo téměř až o pětinu na osobu za jeden rok více. I přesto byly, alespoň do určité doby, některé druhy masa považovány za nedostatkové, až luxusní zboží. Až do poloviny 60. let tomu tak bylo například i s kuřetem.
Jídelny a automaty
Pokud jste si chtěli zajít někam sednout, zvolili jste pravděpodobně některou z restaurací nebo jídelen spravovaných státním podnikem Restaurace a jídelny. Tyto provozovny byly rozřazeny do čtyř cenových kategorií. Centrálně stanovené bývaly i normy pro jednotlivé recepty. Všichni kuchaři museli při vaření konkrétních receptů využívat stejné ingredience a ve stejném množství.
Nejčastěji jste se na jídelním lístku mohli setkat se svíčkovou nebo gulášem, z polévek pak s gulášovou, dršťkovou nebo zelnou. V 70. letech se postupně začal objevovat i smažený sýr podávaný klasicky s vařeným bramborem.
Mezi vyhlášené podniky v Praze patřily restaurace U Pinkasů nebo U Holubů, a pokud jste zatoužili po luxusu, mohli jste navštívit restauraci Zlatá Praha v hotelu InterContinental nebo Alcron. Od roku 1958 jste také v Praze mohli navštívit luxusní Čínskou restauraci, kde původně vařili i čínští kuchaři.
A pak tu byly automaty s nabídkou těch nejrychlejších a také nejlevnějších pokrmů. Párky, chlebíčky, vejce v aspiku, žemlovka, palačinky či limonáda – to vše nabízel i nejstarší Automat Koruna. Ten byl založen už v roce 1931 a nabízel občerstvení nejen dělníkům, ale rád si do něj zašel třeba i Antonín Zápotocký.
Ve městech jste také mohli narazit na mléčné bary, jejichž nabídka byla automatům podobná. Kromě toho ale obsahovala samozřejmě i mléčné výrobky, zejména koktejly nebo kakao. Na rozdíl od jiných jídelních podniků v nich platil zákaz kouření.
Na pultech obchodů
A jaké laskominy jste mohli najít v obchodech? Nejčastěji se vybavují ty sladké. Ke stálicím pultů patřila společnost Orion, která zásobila obchodní sklady kakaem Grankem, ovocnými bonbony Bon Pari a několika druhy čokoládových tyčinek různých příchutí. Mezi ty vůbec nejoblíbenější patřily tyčinky Kofila a Milena. Obě byly také v roce 1962 v Bruselu oceněné.
Výrobna Zora v Olomouci odkazovala názvy svých luxusních čokolád Libuše či Šárka k českým pověstem. I náhrada za Nutellu se našla – krém Nugeta.
Na pití jste mohli okusit sladkou ovocnou šťávu Ovocit nebo práškovou Šuměnku či Vitacit. Populárním se stal i nealkoholický vinný nápoj Vinea, s kterým v roce 1973 přišli slovenští vinaři. Nápoj je vyráběn z hroznového moštu a od 80. let se vyváží i do USA.
Že se vám už sbíhají sliny? Smutnit nemusíte, vždyť mnoho ze zmiňovaných výrobků se vyrábí dodnes. A než některou z lahůdek ochutnáte, můžete si zatím své znalosti socialistické gastronomie ověřit v následujícím kvízu.