Kvíz: Rosettská deska – kámen, který byl klíčem k dešifrování egyptských hieroglyfů
Foto: Reklamer/ Shutterstock
Pokud jste někdy navštívili Britské muzeum v Londýně, nemohli jste minout jeden z jeho nejslavnějších exponátů: Rosettskou desku. Co to ale vlastně je? A proč je tomuto artefaktu věnována taková pozornost?
Co je Rosettská deska?
Na úplně první pohled je deska z Rosetty – jak je artefakt také někdy nazýván – obyčejným kamenem. Na výšku měří 112,3 cm, jeho šířka je 75,7 cm a třetí rozměr činí 28,4 cm. Na první pohled zaujme jeho tmavě šedá až černá barva.
Geolog by nám ještě upřesnil, že artefakt je z horniny zvané grandiorit, a neuniklo by nám ani to, že kámen je opracovaný do podoby masivní desky, která je však v horní části na dvou místech poškozena. To hlavní v sobě ale skrývá text, který je do desky vyryt. Od geologie je proto třeba se posunout k archeologii, historii, a především k lingvistice.
Proč je Rosettská deska tak významná?
V roce 1799 se táhla Egyptem Napoleonova vojska. A byl to právě jeden z jeho důstojníků, Pierre-Françoise Bouchard, který si v pevnosti u města Rosetta všiml, že mezi bloky stavebního kamene je i deska se záhadným textem. Bouchard pochopil, že má před sebou nejen cenný historický artefakt, ale především klíč k rozluštění staroegyptských hieroglyfů, tedy písma, které bylo v té době stále záhadou.
Text na desce je totiž psán třemi jazyky: zmíněnými staroegyptskými hieroglyfy, tzv. démotickým písmem (jednodušší a novější egyptské písmo, v té době taktéž nerozluštěné) a starořecky. Tato vícejazyčná podstata umožnila jednak text identifikovat (jednalo se o dekret vydaný pro kult vládnoucího krále Ptolemaia V. v roce 196 př.n.l.) a následně také rozluštit oba dosud nerozluštěné jazyky. Cesta k tomu ale nebyla úplně přímočará.
Rozluštění hieroglyfického písma
V roce 1801 byla francouzská armáda poražena v Alexandrii, deska představovala cennou válečnou kořist a putovala do Londýna. V té době již ale byly samozřejmě vyhotoveny opisy a odlitky desky, takže se závodu o rozluštění hieroglyfů mohli účastnit jak Britové, tak Francouzi.
Překlad textu si samozřejmě nelze představit způsobem, který známe. U staroegyptského písma nebyla vůbec známa struktura jazyka, přepis fonetických znaků apod. V roce 1814 se britskému učenci Thomasi Youngovi podařilo rozluštit démotické písmo, na to hlavní – rozluštění staroegyptských hieroglyfů – si ale svět musel ještě několik let počkat.
Vítězem tohoto prestižního lingvistického závodu se stal francouzský filolog Jean-François Champollion, který světu v roce 1822 oznámil, že rozluštil staroegyptské písmo, čímž otevřel cestu k překládání textů nalezených na egyptských památkách a tím i k mnohem lepšímu poznání historie této úchvatné civilizace.
Budete-li v Londýně, určitě nezapomeňte zajít se na desku z Rosetty do muzea podívat.
