Kvíz: Účetní systém pomocí vrubovky: Z čeho vzniklo rčení „Máš u mě vroubek“?
Počítání ke svému životu potřebovali už naši předci dávno před naším letopočtem. Vynalezli si účetní systém pomocí vrubovky, která se dnes považuje za primitivní nástroj, v některých oblastech světa se ale používá dodnes.
Vrubovka je pomůcka, která sloužila k zaznamenání počtů, k počítání a k záznamu dluhů. Vypadá jako hůlka nebo lišta se zářezy, kterým se říká vruby. Odkud vrubovka pochází, kdy byla nalezena a jak ji naši předci používali si přečtete v následujícím článku.
Historie a objevení české vrubovky
Při archeologických vykopávkách v roce 1936 objevil Karel Absolon lýtkovou kost mladého vlka, měřila 18 cm a měla na sobě 55 zářezů. Karel Absolon ve svých studiích zmiňoval, že kost byla nalezena v Dolních Věstonicích, ale později bylo dokázáno, že byla nalezena asi 50 km od Dolních Věstonic, a sice v jeskyni Pekárna. Kost byla později označována jako Věstonická vrubovka, případně vlčí kost či vlčí rádius.
Stáří této vrubovky je odhadováno na 28 až 25 tisíc let, byla tedy používána v paleolitu. Po celém světě bylo nalezeno řada dalších kostí s vruby. Z hlediska stáří lze zmínit objevenou paviání kost s 29 vruby z Afriky, která je považována za nejstarší zachovaný a dosud objevený předmět, její stáří se odhaduje dokonce až na 44 až 43 tisíc let.
Vysvětlení názvu vrubovka
Slovo vrubovka vzniklo od slov rabuše nebo rováš – tak se nazývaly hole nebo laťky, které sloužily jako pomůcky k účtování. Na laťky se dělaly zářezy či vruby podle jednotek, které bylo potřeba spočítat – dodané zboží, pracovní jednotky, ovce svěřené bačovi a podobně. Po zaplacení se plocha vrubovky seřezala na hladkou.
Později se výraz s vrubovkou uchytil i v hospodách, kde se používaly následující sousloví, která dodnes používáme, i když už ne s doslovným vyzněním:
- „Dej mi to na vrub.“ (Na můj účet, mou odpovědnost.)
- „Máš u mě vroubek.“ (Nevyrovnaný dluh, který se zaznamenával.)
Široké možnosti použití v paleolitu
Používat se vrubovka začala v paleolitu, byla velmi jednoduchou pomůckou, která ale vhodně použitá rozšiřovala možnosti tehdejší civilizace – používali ji pro počty s vyššími čísly, aniž by museli znát nějakou číselnou soustavu. Další využití měla při obchodování, kdy pomoci ní směňovali zboží, a také pro daňové účely pro zaznamenání dluhů. Na vrubovku dluh zaznamenali a poté ji po celé délce rozřízli a jednu část si nechal věřitel a druhou dlužník.
Některé názory také hovoří o tom, že pomocí vrubovek dříve ženy sledovaly své měsíční cykly pomocí zaznamenání lunárního kalendáře na této pomůcce. Odtud také vzniklo sousloví, že „matematiku stvořila menstruace“.
Použití vrubovky ve středověku a novověku
Ve středověku i novověku se vrubovky stále používaly, přidávaly se k nim ale nové funkce. Vznikla například vrubovka dvojitá (rabuše dvojitá), které se používaly pro potřebu potvrzení výkonu, například pro jízdu s naloženým vozem. Vrubovky obou obchodníků se přiložily k sobě a vrub se udělal najednou, při vyúčtování musely vruby souhlasit tak, že jeden přiléhal ke druhému. V některých domorodých kmenech v různých oblastech světa se vrubovka používá dodnes.
ZAJÍMAVOST: Vysvětlení, jak vzniklo rčení s vroubkem už znáte, s počítáním na vrubovku ale vzniklo i další známé sousloví „Piji na sekeru.“ Pokud jste pili na dluh, hostinský vytáhl sekeru, kterou udělal zásek do dřevěné zárubně dveří, a když se dluh splatil, tak se zárubeň jednoduše sesekala.