Dražší než zlato: Udělejte si zásoby lanýžů. Hrozí jim nebývalá zkáza

Dražší než zlato: Udělejte si zásoby lanýžů. Hrozí jim nebývalá zkáza

Foto: Dream79 / Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Černé zlato, bílé zlato, prostě delikatesa oblíbená zejména ve Francii, Itálii či Španělsku - to jsou périgordské neboli černovýtrusé lanýže. Jejich pěstování generuje celosvětově desítky milionů eur ročně a zaměstnává statisíce lidí.

Podle odborníků z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR však toto odvětví může do konce století očekávat vysoké škody. Oblasti, kde se lanýže pěstují, mají dle klimatických modelů rychle vysychat, a to až o 50 % rychleji než zbytek světa. Navíc na ně budou působit časté vlny veder. Mohlo by to vést k přibližně 15% poklesu produkce a k 36% nárůstu cen. Studii mezinárodního týmu publikoval časopis Environmental Research Letters.

Léta v jižní Evropě jsou stále teplejší a sušší a lanýžům se to nelíbí.

Podle časopisu National Geographic slýchával klimatolog Ulf Büntgen dlouhá léta z celého západního Středomoří ten stejný příběh: Něco není v pořádku s nedostupnými, nesmírně cennými houbami, na nichž si mnozí drobní zemědělci v této oblasti zakládají velkou část svých ročních příjmů. Klimatolog si to vysvětloval tím, že možná existuje nějaký klimatický vzorec, který to všechno řídí. A možná klimatické změny problémy prohlubují, pomyslel si.

Nejradši mají vzácné houby dobré jarní deště, horká léta se spoustou dešťových přeháněk a mírné zimy. A pokud nemají ideální podmínky, tak nemohou prosperovat. Trvalo několik let, než se podařilo zjistit příčinu. Produkce lanýžů je podle studie Environmental Research Letters „velmi citlivá na to, kolik srážek spadne v létě před sklizní“. A v západním Středomoří se „podoba letních dešťů za posledních 40 let změnila, letní sucha se prohlubují a teploty stoupají. Výsledkem byl rostoucí tlak na jemně vyvážený přírodní systém, který lanýže potřebují k přežití“.

Lanýže za velké peníze

Očekává se, že celosvětový trh během deseti let vzroste na více než 6 miliard dolarů. Částečně je to proto, že jsou to notoricky „vybíravé“ a choulostivé houby. Některé druhy, jako například velmi vzácný bílý lanýž, nelze pěstovat vůbec. Vyskytují se pouze v několika starých, neporušených zbytcích dubových lesů po celé Evropě a dnes se obvykle prodávají za více než 1000 dolarů za libru (a někdy i za mnohem více). Zhruba před dekádou cena lanýže přepočítaná na jeden gram trojnásobně překročila cenu zlata.

Neblahé vyhlídky

Klimatologové předpovídají, že s oteplováním planety budou sucha dále zesilovat. To pravděpodobně posune černé lanýže za hranice jejich přežití v Evropě, říká Paul Thomas, vědec zabávající se houbami z britské University of Stirling. „Do roku 2071 bude mnoho klimatických zón, kde se dnes černé lanýže vyskytují, nevhodných kvůli změně klimatu,“ říká. „A nebudeme schopni místa jejich růstu zavlažovat, protože voda bude pravděpodobně čím dál vzácnější."

„Lanýže čeká velmi obtížná budoucnost," říká odborník na houby.

Reklama
Reklama