O těchto lázních cizinci tvrdí, že jde o jedno z nejúchvatnějších míst v Evropě
Foto: I, Ondřej Žváček / Creative commons, CC-BY-SA
4 min
Lázně Kynžvart jsou lázeňské město s bohatou historií a krásnou přírodou. Kromě tradičních lázeňských procedur nabízejí i mnoho možností pro aktivní odpočinek, jako je turistika a cyklistika.
Když někde dlouho žijete, tak vám obvykle vaše nejbližší okolí zevšední a přestanete ho vnímat jako zajímavé. Neplatí to ale pro jeho návštěvníky, kteří dokážou objevit pro vás netušená kouzla takového místa. Týká se to i města Lázně Kynžvart, jež se nachází asi třináct kilometrů od Mariánských Lázní. Co na něm obdivují turisté a lázeňští hosté?
Zdravé lázeňské prostředí
Lázně Kynžvart se mohou pochlubit klimatem, jež blahodárně působí na lidský organismus. Mají tu léčebné prameny a ložiska slatiny, díky čemuž se staly vyhlášeným lázeňským místem už v 60. letech 19. století. Za výborným ovzduším sem ale jezdili lidé již na počátku tohoto století. Základ lázeňství položil syn státního kancléře Metternicha, kníže Richard Metternich, jenž nechal postavit první penzion Metternich (dnes lázeňský dům Orlík) poblíž pramene Viktorka (dnes pramen Richard).
O další rozvoj městečka a lázní se postaralo dokončení železniční tratě z Plzně do Chebu, která vedle i přes Kynžvart. Ten si postupně vydobyl věhlas jako lázně, kam se jezdili léčit lidé z daleka i z blízka. Cestu sem si našla například i belgická královna a německý básník Adolf Karl Seidl. Na kynžvartském nádraží zastavovaly také luxusní vlaky, které sem vozily bohatou klientelu z řady významných osobností politického a podnikatelského života. Ta si sem jezdila zlepšit své zdraví a odpočinout si v poklidné lázeňské atmosféře. Ne jinak je tomu i v současné době, kdy zde léčebná péče nadále pokračuje.
Za historickými pamětihodnostmi v okolí Lázní Kynžvart
K léčebné péči patří v lázních tradičně i zdravotní výlety po okolí. Pobyt na čerstvém vzduchu přispívá k ozdravění ducha i těla. Z centra Lázní Kynžvart je možné se vydat na krátkou, jeden a půl kilometru dlouhou procházku ke zřícenině hradu Kynžvart na Zámeckém vrchu. Ta se nachází v nadmořské výšce 824 metry. Z původního hradu, s nímž je úzce spojena historie města Kynžvart, už mnoho nezůstalo. Patrné jsou jen rozsáhlé zbytky zdiva a nárožní bašta, torzo paláce i spodní část čelní čtverhranné věže.
Lépe zachovalou historickou pamětihodností je zámek Kynžvart, jenž leží asi dva kilometry od lázní. I sem se lze dostat pěšky po zeleně značené turistické trase. Jedná se o bývalé letní sídlo rakouského státního kancléře, knížete Klemense Václava z Metternichu. V době působení knížete byl zámek častým místem diplomatických setkání. Navštívil ho například car Alexandr I. i car Mikuláš I. či básník Johann Wolfgang von Goethe.
Zámek nechali postavit Metternichové během deseti let ve druhé polovině 17. století, a to na místě původního renesančního zámku. Významný zásah do jeho vzhledu provedl kníže Klemens Václav Metternich, a to ve stylu vídeňského klasicismu. Na kynžvartském zámku je jedno z nejstarších muzeí u nás, pochází z roku 1828. Nachází se tu také velmi významná knihovna, jejímž základem je knižní fond biskupa Lothara z Metternichu ze 16. a 17. století. Knihovna čítá na 24 tisíc svazků včetně 130 vzácných rukopisů.
Jak je zřejmé, Lázně Kynžvart toho zvídavému návštěvníkovi dokážou nabídnout hodně. Nejen, že se zde zrekreuje a zlepší si své zdraví, ale může se pokochat pamětihodností světového významu.