Leonard Trask: Podivuhodný invalida, který přežil jeden úraz za druhým
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Někteří lidé se narodí se znetvořeními či poruchami, které je už od začátku vyčleňují z okolní společnosti. To nebyl případ Leonarda Traska, který po delší dobu vedl normální život. Až do onoho osudného dne.
Podnikavý člověk
Prvních více než dvacet let Traskova života bylo poměrně poklidných. Leonard Trask se narodil 20. června 1805 v Mainu do rodiny farmáře, který své děti naučil pilně pracovat. Během dospívání Leonard pracoval na tátově farmě, ale po dosažení dospělosti se vrhl do podnikání. Napřed vyráběl cihly, posléze prodával dobytek a po přestěhování do Massachusetts se stal dřevorubcem. Několik let si šetřil peníze, než se vrátil domů, koupil si pozemek, postavil dům a v roce 1830 se oženil s Eunice Knightovou.
Pár spolu šťastně žil až do roku 1833, kdy se všechno změnilo. Jednoho dne měl Trask během jízdy na koni nehodu. Kůň se vyplašil, když mu do cesty vběhlo prase a jezdce shodil ze sedla. Leonard přistál na krku a ramenou a trvalo několik dní, než se zvládl doplazit domů. Zabralo dva měsíce, než se zotavil natolik, že byl schopný vykonávat lehkou práci. I nadále ale trpěl bolestmi. Nedokázal pracovat déle než jednu hodinu a následně si musel odpočinout.
Osudové pády
Následující rok se jeho zdravotní stav zlepšil, ale kvůli chorobě dobytka se Trask musel vrátit k práci dřevorubce. Během zimy společně s dalšími muži musel strávit dva noci ve sněhu. Leonardovy problémy s páteří se kvůli tomu zhoršily. Už nebyl schopný vstát z postele, pokud se z ní nevytáhl za použití provazu. Jídlo jedl výhradně za chůze.
Zranění se podepsalo na jeho zevnějšku. Před osudovým pádem Leonard měřil 185 centimetrů a vážil 90 kilo. V roce 1835, dva roky po nehodě, se jeho krk a ramena začaly ohýbat dopředu. V roce 1840 následoval další úraz. Leonard spadl a zlomil si klíční kost a čtyři žebra, což způsobilo ještě silnější zakřivení jeho páteře.
Do třetice všeho zlého mu jednoho dne křuplo v páteři a Leonard od té doby chodil ještě více vychýlený dopředu. V roce 1857 již měřil pouhých 148 centimetrů a vážil 60 kilogramů. Tou dobou již zakřivení jeho páteře bylo tak výrazné, že Leonardova hlava spočívala na jeho hrudi.
Doktoři ani spisovatel nepomohli
Během let Trask navštívil 21 lékařů a vytrpěl nejrůznější hrůzné metody léčby. Například mu odsávali krev přiložením pijavicí ke kůži. Jeho zdravotní stav se podepsal i na jeho práci. Leonard již pochopitelně nemohl pracovat jako dřevorubec. Pokusil se prodávat domácí výrobky, ale musel s tím přestat, protože jeho vzhled děsil ženy a děti. Provozovatelé cirkusů a vystoupení ho chtěli najmout, ale Leonard se odmítl nechat předvádět jako atrakce pro pobavení lidí.
Leonardův příběh se dostal mezi širší veřejnost, když historik Sumner R. Newell napsal knihu Krátká historická skica života a utrpení Leonarda Traska, podivuhodného invalidy. Trask a Newell vyrazili do New Yorku, kde knížečku prodávali deset centů za kus. Sice jich zvládli prodat mnoho, ale ne tolik, aby uhradili náklady, anebo dokonce získali peníze navíc. Leonardova neutěšená finanční situace pokračovala.
Brzký konec
Dne 24. května 1858, kočár, jímž Trask a Newell jeli, zahnul příliš prudce. Leonard se udeřil do hlavy a jeho lebku provrtal malý kus železa. Neočekával, že přežije, ale z úrazu se vylízal, byť ne bez následků. Havárie kočáru ještě více zhoršila deformaci jeho páteře a způsobila, že Leonard měl problémy s dýcháním. Od té chvíle už na něj nečekal dlouhý život. Poté, co dva týdny strávil upoutaný na lůžku, Leonard Trask zemřel v roce 1861. Bylo mu stěží 56 let.
Jedinou útěchu mu přinášela jeho rodina. Leonardova manželka Eunice se o něj trpělivě starala většinu jeho dospělého života. Navzdory jeho zraněním Leonard a Eunice měli sedm dětí. Za jeho života žádný lékař nedokázal Leonardův stav léčit ani identifikovat. Dneska už víme, že Trask trpěl takzvanou ankylozující spondylartritidou, stavem, který postihuje méně než 0,2 procenta světové populace.