Letecká tragédie na Blízkém východě: Sestřelení civilního letadla Iran Air 655 uprostřed konfliktu v Perském zálivu
Foto: potowizard / Depositphotos
V 80. letech zuřila íránsko-irácká válka v Perském zálivu. Během tohoto konfliktu došlo k tragické události. USA se zapojily do konfliktu a jeden z amerických křižníků zasáhl civilní letadlo Iran Air 655 – na palubě zahynulo všech 290 pasažérů.
Tenze v Perském zálivu
V osmdesátých letech dvacátého století byl Perský záliv v napětí. Proti sobě stály Irák a Írán. Írán se pokoušel bránit zásobování Iráku v Perském zálivu tím, že kladl do těchto vod miny a odpaloval rakety na jejich lodě. V roce 1987 došlo k několika pochybením, což odstartovalo řadu řetězových reakcí. Irácký válečný letoun si spletl americkou fregatu USS Stark s íránským tankerem a vypálil na něj dvě rakety – zahynulo 37 amerických námořníků.
Konflikt odstartovala iránská mina
O rok později, 14. dubna 1988, došlo k události, která odstartovala celý konflikt. Americká fregata USS Samuel B. Roberts byla zasažena íránskou minou a loď byla málem z poloviny přelomena. O čtyři dny později se USA rozhodly učinit odvetu a cílily na íránské ropné plošiny. Během cesty narazily na íránskou loď, s níž si vyměnily střelbu, a nakonec ji potopily. Vše podstatné následovalo o pár měsíců později…
Letiště Bandar Abass a provokace íránských stíhaček F-14
Napětí mezi oběma stranami bylo natolik silné, že konflikt trval i několik dalších měsíců. Oním osudným dnem byl 3. červenec 1988, kdy z vojensko-civilního letiště Bandar Abbas vzlétl civilní letoun Iran Air Flight 655. Na tomto letišti se nacházely i íránské stíhačky F-14, které ohrožovaly americké námořnictvo. Americká armáda byla přesvědčena, že tyto stíhačky byly vybaveny raketovými střelami Maverick. Tyto stíhačky měly dostřel 16 kilometrů, což činilo americké lodě zranitelnými. Den před tragickou událostí se jedna ze stíhaček pohybovala v blízkosti amerického křižníku USS Halsey, což vedlo k varování.
Konflikt trval od rána
Ráno 3. července 1988 došlo k zásadním událostem. Hned ráno se křižník USS Vincennes připojil do boje po boku fregaty USS Montgomery a došlo k výměně palby s íránskými dělovými čluny, které ohrožovaly bezpečnost pákistánského tankeru v Perském zálivu. Boje z rána pokračovaly i v době, kdy civilní letoun Iran Air 655 opouštěl letiště Bandar Abbas. Civilní letoun s 290 pasažéry se dostal do vzduchu po půlhodinové prodlevě. Íránský pilot nevěděl o konfliktu nad zálivem, ačkoli měla věž na letišti vydat varování.
Nedorozumění vedlo k nešťastnému sestřelení
Podle zpráv íránské dopravní letadlo nereagovalo na varování amerických válečných lodí. Kapitán křižníku USS Vincennes navíc získal mylné informace o tom, že by se mohlo jednat o íránský stíhací letoun F-14. Kapitán křižníku měl zhruba pět minut na rozhodnutí, zda potenciálně nebezpečné letadlo sestřelí, nebo ne. Upřednostnil palbu před riskem opakování události z předchozího roku, při níž zahynula posádka 37 námořníků na jedné z amerických lodí. Po sedmi minutách ve vzduchu zasáhly rakety křižníku letadlo Iran Air 655 s 290 cestujícími. Tragickou událost nepřežil nikdo na palubě.
Tragická nehoda tvrdě zasáhla Irán
Navzdory trvajícímu konfliktu v Perském zálivu zasáhla obyvatele Íránu tato nehoda velmi tvrdě. Mezi mrtvými na palubě bylo celkem 66 dětí a kojenců. Úřady seřadily dřevěné rakve před parlamentem v Teheránu. Írán zažaloval USA a nakonec dosáhl vyrovnání ve výši 131,8 milionu dolarů jako odškodné pro rodiny pozůstalých. Co ale bylo šokující, byl fakt, že USA vyznamenaly kapitána Williama C. Rogerse, který velel křižníku, jenž sestřelil íránské civilní letadlo. To rozhněvalo Írán. Íránští občané si dodnes připomínají tuto tragickou nehodu házením květin do zálivu na počest zemřelých pasažérů.
Írán se doznal k sestřelení ukrajinského Boeingu, ale zároveň nezapomíná na tragickou nehodu z osmdesátých let
Před čtyřmi lety došlo k další nešťastné události na Blízkém východě. Uprostřed dalšího konfliktu přiznala íránská armáda, že sestřelila ukrajinské civilní letadlo Boeing 737-800, což si vyžádalo 176 obětí. Donald Trump pohrozil Íránu, že pokud učiní odvetu za zabití nejvyššího generála země, zasáhne 52 historických cílů země. V reakci na to íránský prezident na sociální síti X napsal:
Ti, kdo odkazují na číslo 52, by si měli nejdříve pamatovat také číslo 290. #IR655 Nikdy nevyhrožujte íránskému národu.