Lucky Luciano přežil „jednosměrnou jízdu“. Byl unesen, bodán sekáčkem na maso, i tak přežil
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Charles Luciano byl ve 30. letech minulého století jedním z nejobávanějších mužů podsvětí. A to i v období, kdy musel kvůli své mafiánské kariéře prožít několik let ve vězení.
Problémy se zákonem měl již jako malý
Luciano se narodil v roce 1896 v Itálii. Se svojí rodinou se ale o deset let později přesunul do New Yorku. Již v té době to nebyl žádný svatoušek. Aktivně se v dospívajících letech zapojoval do přepadení, krádeží v obchodech, či dokonce vydírání. Ve svých dvaceti letech byl zavřen na šest měsíců do vězení kvůli prodeji heroinu.
Pobyt ve vězení mu přinesl spoustu kontaktů
Právě pobyt ve vězení jasně určil směr jeho budoucnosti. Za mřížemi se seznámil s dalšími mladými zločinci, a sice Frankem Costellem a Meyerem Lanskym. O jeho další zločinecké kariéře tak nebylo pochyb. Po propuštění z vězení začal spolupracovat s newyorským zločineckým bossem Joem Masseriem. Během několika málo let se stal jeho pravou rukou. Mezi jeho náplň práce patřilo vydírání, pašování či distribuce drog. Staral se ale i o prostituci. Proslulý byl nejen díky svým zločineckým schopnostem. Slávu získal i díky tomu, že přežil takzvanou jednosměrnou jízdu.
Měl zemřít, brutální napadení ale přežil
V říjnu roku 1929 doslova utekl hrobníkovi z lopaty, když byl napaden čtyřmi muži. Ti jej unesli a napadli velmi brutálním způsobem. Kromě bití, uštědřil i několik desítek ran sekáčkem na maso. Aby měli jistotu, že nemůže přežít, odvezli jej na pláž Staten Island. Zde ho nechali v zuboženém stavu a s prořízlým hrdlem od ucha k uchu. Lucky Luciano ale jako zázrakem přežil.
Zda věděl, kdo stál za tímto jeho brutálním napadením, zůstane navždy záhadou. Luciano nikdy neřekl žádné z jmen mužů, kteří jej chtěli poslat na onen svět. Záhadou tak částečně zůstává i motiv napadení. Vzhledem k tomu, že byl součástí nejednoho nelegálního obchodu, existuje spousta variant.
Napadení posílilo jeho ducha
Zřejmě i toto brutální napadení dopomohlo k posílení Lucianovi osobnosti. Ten se během několika let dokázal stát takzvaným šéfem všech šéfů. Aniž by si tento titul kdy nárokoval, stal se vůdcem zločineckého kartelu. Tomu předcházela i smrt jeho šéfa, kterou sám nařídil svým čtyřem podřízeným.
Odsouzení za trestnou činnost jeho kriminální zločiny nezastavilo
Každé štěstí ale jednou končí. Lucianovi se stal osudným rok 1936. Na základě několikaletého sbírání důkazů byl konečně obžalován a následně i odsouzen především za vedení nevěstinců a vydírání. Verdikt byl nekompromisní a Luciano si měl za mřížemi odsedět třicet až padesát let.
Ani pobyt za mřížemi mu však nepřekazil jeho plány. I z vězení nadále vydával rozkazy. Když již byla situace neúnosná, byl deportován do Itálie. Z ní se v roce 1947 přesunul na Kubu. Protože i nadále obchodoval s drogami, z Kuby byl po pár měsících deportován a skončil v Neapoli. Nadále řídil obchod s drogami napojený na Spojené státy americké. Ani policie, deportace či další překážky mu tak nezabránili v páchání trestné činnosti. S tou přestal až v roce 1962, kdy v Neapoli zemřel na infarkt.